|
Článek - Koupení společnosti LTD v Anglii:
Tak se na to podívejte, společnost Š., s.r.o. by koupila společnost v Anglii.
A ta Anglická společnost by nabízela také ty Dotazníky s DiBa Coiny. Jako družstevní investiční spoření na důchod.
A majitel, společnost Š., s.r.o. by z toho měl přiměřené zisky. A teriorium působnosti by byly země Německo, Belgie, Nizozemí atd.
Petr Tichoslapek umí Německy, a možná i trochu anglicky, tak by se s tím vypořádal, rozuměl by tomu.
Na to je potřeba, aby vlastnil společnost Š., s.r.o., aby byla na něj řádně napsaná.
Pak se spojí se Zdeňkem B., který dělá v Německu, a domluví s ním, že by byl ředitelem pro Německou pobočku GMBh.
Tak se na to zakoupení britské LTD podívejte.
Pan Mgr. Machura už jednou LTD kupoval, jmenovala se Wellness LIFESTYLE LTD. Tady to mi k ní naše Google:
Klikněte zde:
Klikněte zde:
Klikněte zde:
Můžete se podívat.
Účet má 3 záložky,
PŘEHLED PODÁNÍ HISTORIE LIDÉ
Je to celkem přehlední vedení účtu. Líbí se mi to. Takhle nějak by mohl vypadat účet spořícího člověka do realitních Dotazníků s DiBa Coiny.
Takže se při koupi změní také název s.r.o. čka na
WELLNESS LIFESTYLE s.r.o.
(ten to název ještě žádní s.r.o. čko nemá, takže se může přejmenovat).
Obchodníci a obchodnice: mají 100,- Kč za prodej Dotazníku, a je jedno, jestli v ceně 300,- Kč, 600,- Kč, 900,- Kč, nebo 5.000,- Kč.
Dotyčnému klientu patří k Dotazníku DiBa Coiny, kolik, to záleží podle částky a podle ceny DiBa Coinu ( minus 10% pro správce). A za vedení účtu bude také malý poplatek (asi 40,- Kč měsíčně). To máme už zakotvené ve stanovách družstva investorů, to víme už dávno.
INVESTČNÍ DLUHOPISY NA DEVELOPERSKÝ PROJEKT:
Projektové: 32% úrok ročního zhodnocení
Developerské investiční: 17% - 25% úrok ročně (to je těch 1 vlastního kapitálu a kdy 3 kapitálu dává banka)
Družstevní dynamické: 12% úrok ročně (z realitních meziprovizí, z klientů z dotazníků)
Dlouhodobé výnosové: 6% úrok ročně z pronájmů bytů nebo komerčních prostor koupených za peníze investorů.
Tak to jsme si jen připomněli ty druhy úroků, výnosů, které nabízíme.
VYDÁNÍ EMISE KORPORÁTNÍCH DLUHOPISŮ (na WELLNESS LIFESTYL s.r.o.)
Emise korporátních dluhopisů je jednou z možností, jak získat do společnosti potřebný kapitál. Korporátní dluhopisy jsou rovnocennou alternativou k bankovním úvěrům, leasingu, nebo poslední dobou populárnímu P2P financování.
Již delší dobu jsou korporátní dluhopisy doménou především velkých nadnárodních společností. V České republice vydaly své korporátní emise dluhopisů například společnosti ČEZ, Kofola, nebo Home credit. Tyto velké společnosti připravují své emise společně s bankami. Poplatky za související bankovní služby jsou sice velmi vysoké (řádově v milionech korun), na oplátku banky dokáží u renomovaných společností vydanou emisi upsat.
Proč vydat vlastní emisi dluhopisů?
Vydávání dluhopisů není jen pro velké a nadnárodní společnosti. Skutečné využití emisí dluhopisů i v menších společnostech je velmi široké. Tak jako bankovní produkty mají i emise dluhopisů své nesporné výhody.
• Vyšší objem získaných financí
Banky při poskytování financování hledí především na zajištění (ideálně majetkem), historické výkony a ekonomické údaje. Přínos nové investice pak nemusejí posoudit dle investorových představ. Těžko jim tento konzervativní přístup můžeme mít za zlé, ale pro investora to buhužel ve většině případů v praxi znamená, že nedosáhne na požadovanou výši úvěru.
• Menší administrativní zátěž
počáteční velkou byrokracií to u bankovních produktů nekončí. V praxi je běžné, že banky vyžadují pravidelně dokládání mnoha dalších dokumentů a výkazů i v průběhu poskytnutého financování.
• Příznivá cena půjčených financí
korporátním dluhopisům v dnešní době nahrávají nízké úrokové sazby na bankovních spořících produktech. Běžní investoři proto hledají další možnosti, jak lépe zhodnocovat své naspořené peníze. Emitent přitom nemusí slibovat přehnaně vysoké zisky. Očekávání investorů jsou srovnatelná s úrokem, který požaduje za firemní úvěry banka.
Co je potřeba pro úspěšnou emisi dluhopisů?
• Kvalitní investiční záměr
investoři vyžadují podrobné informace o tom, do jakého projektu své peníze vkládají.
• Splnit zákonné povinnosti
emise dluhopisů se řídí konkrétními zákony, které je potřeba dodržovat.
• Zkušený a spolehlivý partner
který pro emitenta zabezpečí bezproblémový chod celé emise dluhopisů.
Proč je Centrum Dluhopisů tím správným partnerem?
Od první chvíle přistupujeme ke každému emitentovi zcela individuálně. Potřeby každé společnosti, projektu a investičního záměru jsou rozdílné a tomu musí odpovídat i nastavení dané emise dluhopisů. Svým obchodním partnerům poskytujeme nadstandardní a zcela komplexní služby, díky kterým se mohou soustředit pouze realizaci svého záměru.
Při zrodu emise dluhopisů oceníte
• odborné konzultace a profesionální poradenství
poradíme jak emisi správně nastavit, aby byla pro daný záměr emitenta maximálním přínosem;
• kompletní právní servis
všechny potřebné dokumenty a materiály připravujeme pod zkušeným a praxí prověřeným právním dohledem;
• marketingové a grafické práce
připravíme marketingovou strategii emise, provedeme kompletní grafické práce a to včetně tisku potřebných dokumentů.
V průběhu emise se vždycky hodí
• kvalitní administrativní zázemí
zpracujeme a průběžně spravujeme všechny zákonem požadované dokumenty a informace;
• aktuální daňový a právní servis
neustále sledujeme a zodpovědně plníme i všechny právní a daňové povinnosti emitenta;
• účinné nástroje pro komunikaci s investory
vyvíjíme a poskytujeme emitentům prostředí potřebné pro efektivní komunikaci s investory i veřejností.
Kdo může vydávat dluhopisy a jak na to
27.6.2017 JUDr. Lumír Schejbal
Emise dluhopisů zpravidla využívají 3 skupiny korporací:
• Ty, které nedosáhnou na bankovní úvěr, ať již z důvodu krátké existence, nebo nepřesvědčivých finančních výsledků.
• Společnosti, které by na úvěr dosáhly, ale podmínky, které musejí v bance splnit nechtějí akceptovat a jdou cestou emise vlastních dluhopisů.
• Společnosti, které používají kombinaci bankovního financování a ze strany banky požadovanou vlastní equitu v projektu částečně řeší emisí dluhopisů.
Zájem korporací o emise dluhopisů výrazně vzrostl po novele zákona o dluhopisech, která začala platit od 1.8.2012. Novela zrušila schvalování emisních podmínek emitentů ze strany ČNB. Toto vedlo k výraznému zjednodušení a zlevnění dluhopisových emisí. Následně došlo k vydání několika stovek emisí v podobě korunových dluhopisů, což šlo legálně udělat pouze do konce roku 2012. O něco později se emise dluhopisů staly jedním z běžných nástrojů financování společností ve všech oborech podnikání. Do té doby byly využívány zejména bankovním a finančním sektorem. Zájem o vydávání dluhopisů roste, a to zejména z důvodu relativní jednoduchosti a rychlosti vydávání. U emisí renomovaných emitentů není problém s jejich umístěním mezi investory, přičemž úroková sazba se může přibližovat sazbám bankovním, tedy i okolo 4%. U menších či rizikovějších projektů bývají k umístění využíváni finanční zprostředkovatelé. Zde je pak třeba k emisním a úrokovým nákladům připočíst i provizi za umístění. Náklady na takovou emisi zpravidla překračují 7% p.a.
Dluhopisy mohou být vydávány ve třech režimech:
• Veřejná podlimitní nabídka, kdy objem emise nesmí přesáhnout ekvivalent 1 mil. EUR
• Veřejná nabídka s prospektem, kdy prospekt musí být schválen ze strany ČNB
• Neveřejná nabídka, přičemž počet oslovených investorů nesmí přesáhnout 149
V praxi se nejčastěji setkáváme s veřejnou podlimitní nabídkou dluhopisů, které vydávají zejména menší společnosti. Její výhodou je to, že ji lze propagovat např. na vlastních webových stránkách či na různých inzertních portálech (topdluhopisy.cz, dluhopisy.cz, fundlift.cz…), či lze spustit inzertní kampaně, např. na googlu či seznamu. Takových emisí jsou dle našeho názoru emitovány stovky ročně (stačí si zadat slovo dluhopisy do googlu a vyjedou stovky odkazů).
Druhou nejčastější variantou jsou privátní emise neveřejných dluhopisů. Tyto vydávají zejména firmy střední velikosti, pro které je limit podlimitní veřejné nabídky 1 mil. EUR omezující. Často se touto formou financují poskytovatelé úvěrů, jelikož ti mají dle § 2 zákona o bankách zakázáno získávat finanční prostředky od veřejnosti a tyto dále půjčovat (zákaz suplování činnosti banky). Řešením pro ně je právě neveřejná emise a její umístění mezi privátní investory.
Nejméně se v Česku využívají veřejné emise s prospektem. Je to zejména kvůli právním a auditorským nákladům a složitému správnímu řízení o schválení prospektu před Českou národní bankou (ČNB). ČNB je při schvalování prospektu relativně rigidní a schvalovací proces může trvat i několik měsíců. To je významný rozdíl oproti schvalování prospektů v zemích s rozvinutou finanční infrastrukturou, kde tato lhůta zpravidla nepřesáhne 1 měsíc. I přesto bylo v roce 2016 ČNB schváleno 39 emisí, což je historický rekord (zdroj: registr prospektů). Větší zájem o dluhopisy s prospekty lze čekat od počátku roku 2018, kdy zákon o podnikání na kapitálovém trhu zakáže investičním zprostředkovatelům distribuci dluhopisů bez prospektu.
Jednou ze specializací naší advokátní kanceláře jsou emise dluhopisů tzv. na klíč. Součástí služby je poradenství ohledně vhodného nastavení emise, příprava emisních podmínek, smlouvy o úpisu, vzorového dluhopisu, předávacího protokolu a seznamu vlastníků dluhopisů. Součástí služby je podrobný písemný návod, jak s emisí pracovat. V případě emise s prospektem naše advokátní kancelář zajistí vypracování prospektu a jeho schválení u ČNB.
KDY DLUHOPISY VYDÁME?
Až budeme mít předběžné smlouvy na odběr, například rodinných domů v hrubých stavbách, nebo bytů LEA 130 m2. Tedy nejprve musíme mít smlouvy na odbyt, a pak můžeme uvažovat o vydání dluhopisů. Takto to má logiku.
Nemůžeme vydávat dluhopisy na bází „SETOPRODÁ“. U ČEZu nebo u KOFOLY je to jiné, elektřina je potřeba a žízeň je pořád.
Jsme prostě jen opatrní.
DEVELOPERSkÉ PROJETY:
Jsme činné v prvních krocích přípravy developerského projektu, kdy se investory má financovat 25% ceny developerského rozpočtu a 75% ceny developerského rozpočtu dá banka. A peníze klientů zvlášť. Ty se nemohou započítávat do těch 25%. A je tam nástroj podřízenost půjčky jako hlídací nástroj z developerského rozpočtu hlídající peníze investorů, kteří dali těch 25%.
Co mají investoři slíbeno? Až 25% roční úrok, neboli 6% na celkovém zisku z Developerského rozpočtu. Ale na Developerském rozpočtu musí být zisk min. 15%, jak vyžaduje banka. Takže snadně si každý vypočte, že 9% zisku ještě zbyde k rozdělení.
Ale z pohledu investora do družstevních developerských dluhopisů činí jeho zisk před zdaněním 25% ročního úroku. Když se developerský projekt stihne ovšem za rok.
Takže máme logické myšlenky srovnány, urovnány a orientujeme se v nich. A to je dobře.
190/2004 Sb. Zákon o dluhopisech
190
ZÁKON
ze dne 1. dubna 2004
o dluhopisech
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje postup při vydávání dluhopisů bez ohledu na to, kdo je osobou, která dluhopisy vydává (dále jen „emitent“), a některé další otázky s dluhopisy související.
§ 2
Dluhopis a emise dluhopisů
(1) Dluhopis je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír vydaný podle českého práva, s nímž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky odpovídající jmenovité hodnotě jeho emitentem, a to najednou nebo postupně k určitému okamžiku, a popřípadě i další práva plynoucí ze zákona nebo z emisních podmínek dluhopisu (dále jen „emisní podmínky“).
(2) Dluhopisy mohou být jen zastupitelné.
(3) Listinný dluhopis je cenným papírem na řad. V rubopisu listinného dluhopisu se uvede identifikace nabyvatele.
(4) Emisí dluhopisů se rozumí soubor dluhopisů vydávaných na základě týchž emisních podmínek a majících stejný okamžik emise a stejné datum splatnosti. Dluhopisům téže emise, s nimiž jsou spojena stejná práva, se přidělí stejné identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů (ISIN), je-li přidělováno, nebo jiný údaj identifikující dluhopis.
§ 3
Zpřístupnění emisních podmínek
(1) Emitent může vydat dluhopisy jen tehdy, pokud byly nejpozději k datu jejich emise investorům zpřístupněny emisní podmínky na nosiči informací, který investorům umožňuje reprodukci emisních podmínek v nezměněné podobě a uchování emisních podmínek tak, aby mohly být využívány alespoň do data splatnosti těchto dluhopisů.
(2) Je-li nejpozději k datu emise dluhopisů uveřejněn prospekt dluhopisů (dále jen „prospekt“) a jsou-li nejpozději k témuž datu na internetových stránkách emitenta zpřístupněny jejich emisní podmínky, zpřístupnění na nosiči informací uvedeném v odstavci 1 se nevyžaduje. V tom případě však emitent zajistí, aby emisní podmínky byly zpřístupněny na těchto internetových stránkách bezplatně a v nezměněné podobě trvale alespoň do data splatnosti těchto dluhopisů a měly podobu datového souboru vhodného ke stažení v běžně používaném formátu.
(3) Jestliže o to vlastník dluhopisů požádá, vzniká emitentovi povinnost poskytnout mu bezúplatně jeden výtisk aktuálních emisních podmínek těchto dluhopisů.
§ 4
Seznam vlastníků
(1) Emitent vede seznam vlastníků jím vydaných listinných dluhopisů. Seznam vlastníků zaknihovaných dluhopisů vede osoba, která je oprávněna k vedení evidence zaknihovaných cenných papírů (dále jen "osoba oprávněná k vedení evidence"). Práva spojená s dluhopisy je oprávněna ve vztahu k emitentovi vykonávat osoba uvedená v těchto seznamech, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
(2) K účinnosti převodu listinného dluhopisu vůči emitentovi se vyžaduje zápis o změně vlastníka v seznamu podle odstavce 1 věty první; emitent provede tento zápis bez zbytečného odkladu poté, co mu bude taková změna prokázána. K účinnosti převodu zaknihovaného dluhopisu vůči emitentovi se vyžaduje zápis o změně vlastníka v seznamu podle odstavce 1 věty druhé.
§ 5
Druhy dluhopisů
Dluhopisy vydané týmž emitentem, s nimiž jsou spojena stejná práva, tvoří jeden druh.
§ 6
Náležitosti dluhopisu
(1) Dluhopis obsahuje alespoň
a) označení „dluhopis“, nejde-li o hypoteční zástavní list, státní pokladniční poukázku nebo poukázku České národní banky,
b) údaj o druhu dluhopisu, který lze uvést i odkazem na emisní podmínky, nejde-li o dluhopis, se kterým není spojeno žádné zvláštní právo,
c) údaje identifikující emitenta,
d) jmenovitou hodnotu jako dlužnou částku; to se nevyžaduje v případě sběrného dluhopisu, plyne-li jmenovitá hodnota ze zápisu v příslušné evidenci,
e) výnos dluhopisu, nebo údaj o tom, že výnos je určen rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho nižším emisním kurzem; anebo je z dluhopisu aspoň zřejmé, že dluhopis je bez výnosu nebo kde se lze s tím, jak je výnos určen, seznámit,
f) datum nebo jiný okamžik splacení (dále jen „datum splatnosti“) dlužné částky (splacení dluhopisu),
g) údaje identifikující vlastníka dluhopisu, nejde-li o dluhopis vydaný jako zaknihovaný cenný papír nebo sběrný dluhopis,
h) podpis emitenta, nejde-li o dluhopis vydaný jako zaknihovaný cenný papír nebo sběrný dluhopis,
i) číselné označení dluhopisu, nejde-li o dluhopis vydaný jako zaknihovaný cenný papír nebo sběrný dluhopis, a
j) datum emise.
(2) U zaknihovaného dluhopisu postačí, že údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a j) jsou zjistitelné z příslušné evidence zaknihovaných dluhopisů.
(3) Byl-li vydán hromadný dluhopis, obsahuje tento dluhopis také údaj o tom, kolik dluhopisů a jakého druhu nahrazuje.
(4) Pro posouzení toho, zda je dluhopis řádně vydán, nemá vliv, zda obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 1, obsahuje-li alespoň náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. c) až h), nebo jsou-li tyto údaje zjistitelné z příslušné evidence zaknihovaných cenných papírů; odstavce 2 a 3 tím nejsou dotčeny.
§ 7
Celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů
(1) Emitent může vydat dluhopisy
a) v menší celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisů, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů, jestliže se do konce lhůty pro upisování nepodařilo upsat předpokládanou celkovou jmenovitou hodnotu emise dluhopisů,
b) ve větší celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisů, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů, a to i po uplynutí lhůty pro upisování, je-li tato možnost uvedena v emisních podmínkách, nebo
c) až do výše předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů i po uplynutí lhůty pro upisování, je-li tato možnost uvedena v emisních podmínkách.
(2) Postupuje-li emitent podle odstavce 1 písm. b) nebo c) a není-li lhůta určená pro upisování postačující, určí dodatečnou lhůtu pro upisování, která skončí nejpozději v den, který je rozhodný pro splacení jednotlivých splátek jmenovité hodnoty dluhopisu nebo splacení dluhopisu, a zpřístupní ji stejným způsobem jako emisní podmínky.
(3) V případě zaknihovaných dluhopisů nebo sběrných dluhopisů emitent bez zbytečného odkladu po uplynutí lhůty pro upisování oznámí osobě oprávněné k vedení evidence skutečnost podle odstavce 1 a zpřístupní ji stejným způsobem, jakým zpřístupnil emisní podmínky. V případě emise komunálních dluhopisů emitent oznámí skutečnost podle odstavce 1 písm. a) též Ministerstvu financí (dále jen „ministerstvo“).
(4) V případě emise státních dluhopisů vydávaných jako zaknihované dluhopisy oznámí ministerstvo skutečnost podle odstavce 1 písm. b) a c) bez zbytečného odkladu osobě oprávněné k vedení jejich evidence a vyhlásí nebo uveřejní ji stejným způsobem, jakým vyhlásilo nebo uveřejnilo emisní podmínky.
(5) Údaj o předpokládané celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisů emitent zpřístupní investorům spolu s emisními podmínkami způsobem, kterým zpřístupňuje tyto emisní podmínky.
HLAVA II
EMISNÍ PODMÍNKY
§ 8
Základní ustanovení
Emisní podmínky podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisů, a to i odkazem na informace obsažené v prospektu.
§ 9
Náležitosti emisních podmínek
(1) Emisní podmínky obsahují vždy alespoň odkazem na informace obsažené v prospektu
a) skutečnosti uvedené v § 6 odst. 1 písm. a) až f) a j),
b) údaj o tom, zda jde o listinný nebo zaknihovaný dluhopis,
c) lhůtu pro upisování emise dluhopisů,
d) emisní kurz, případně způsob jeho určení, a pro případ, že emisní kurz bude určován kurzem dosaženým v aukci, způsob aukce,
e) informace o tom, jak je výnos dluhopisu určen, nebo že dluhopis je bez výnosu,
f) způsob a místo upisování dluhopisu, způsob a lhůtu předání dluhopisů jednotlivým upisovatelům a způsob a místo úhrady emisního kurzu upsaného dluhopisu,
g) informace o tom, jak a kde má být dluhopis splacen,
h) údaje o zdaňování výnosu dluhopisu,
i) údaje nutné k identifikaci osob, které se podílejí na zabezpečení vydání dluhopisu, splacení dluhopisu a na vyplacení výnosu dluhopisu, s uvedením způsobu jejich účasti na těchto činnostech,
j) identifikační označení dluhopisu podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, je-li přidělováno,
k) způsob oznamování konání schůze vlastníků dluhopisů, jakož i vlastníků podílů na sběrném dluhopisu (dále jen „schůze vlastníků“), a způsob uveřejňování a zpřístupňování dalších informací o dluhopisu,
l) informaci o tom, kým, kdy a s jakým výsledkem byl udělen rating, je-li tato informace emitentovi známa, a
m) určení dne, který je rozhodný pro účast na schůzi vlastníků.
(2) Emisní podmínky podle záměrů emitenta dále obsahují alespoň odkazem na informace obsažené v prospektu
a) rozhodnutí emitenta, že emise dluhopisů bude v rámci lhůty pro upisování vydávána postupně (v tranších),
b) právo emitenta postupovat podle § 7 odst. 1 písm. b) a možný rozsah zvětšení celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů, případně právo emitenta postupovat podle § 7 odst. 1 písm. c),
c) informace o tom, kdy, jak a kde má být vyplacen výnos dluhopisu, není-li výnos určen rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho nižším emisním kurzem,
d) údaj o tom, že splacení dluhopisu nebo vyplacení jeho výnosu je zajištěno třetí osobou, a údaj, kde je smlouva, kterou se sjednává zajištění, přístupná investorům,
e) údaje o zástavním právu u dluhopisu, u nějž je splacení dluhopisu nebo vyplacení jeho výnosu zajištěno zástavou, a způsob, jakým bude zástavní právo uplatněno,
f) způsob losování u dluhopisu, jehož výnos je spojen s dluhopisem, který je losován,
g) údaj o dalších právech, která jsou s dluhopisem spojena,
h) údaj o tom, že emitent rozhodl podle § 17,
i) údaj o tom, že informace podle tohoto zákona budou uveřejňovány a zpřístupňovány v jiném jazyce než českém,
j) údaj o tom, kdo povede evidenci zaknihovaných dluhopisů a sběrných dluhopisů,
k) údaj o rozhodnutí emitenta o vyloučení možnosti oddělit právo na vyplacení výnosu dluhopisu od dluhopisu,
l) oprávnění emitenta splatit dluhopis před datem jeho splatnosti včetně poměrného výnosu, s vymezením podmínek a způsobu předčasného splacení a též způsobu výpočtu hodnoty nesplacených nevrácených kupónů podle § 19 odst. 4,
m) oprávnění vlastníka dluhopisu žádat splacení dluhopisu popřípadě i poměrného výnosu před datem splatnosti a vymezení podmínek, za kterých je oprávněn tak učinit,
n) znění rozhodčí doložky, mají-li být spory o právech a povinnostech spojených s dluhopisem řešeny v rozhodčím řízení,
o) u vyměnitelného dluhopisu způsob oznámení dne, od kterého lze právo na výměnu za jiný dluhopis nebo jiné dluhopisy anebo akcii či akcie uplatnit, a místo a lhůtu pro uplatnění tohoto práva; pokud jsou vyměnitelné dluhopisy vydávány jako zaknihované dluhopisy, den, který je rozhodný pro určení osoby oprávněné vykonat práva z těchto dluhopisů,
p) u prioritního dluhopisu způsob oznámení dne, od kterého lze právo na přednostní úpis akcií uplatnit, a místo a lhůtu pro uplatnění tohoto práva; pokud jsou prioritní dluhopisy vydávány jako zaknihované dluhopisy, den, který je rozhodný pro určení osoby oprávněné vykonat práva z těchto dluhopisů,
q) u podřízeného dluhopisu ujednání, že pohledávka odpovídající právům s tímto dluhopisem spojeným bude uspokojena až po uspokojení všech ostatních pohledávek, s výjimkou pohledávek, které jsou vázány stejnou nebo srovnatelnou podmínkou podřízenosti v případě
1. vstupu emitenta do likvidace,
2. vydání rozhodnutí o úpadku emitenta, nebo
3. je-li emitentem zahraniční osoba, též jiného obdobného opatření.
§ 10
Změna emisních podmínek
(1) Ke změně emisních podmínek se vyžaduje předchozí souhlas schůze vlastníků.
(2) Souhlas schůze vlastníků se nevyžaduje
a) ke změně přímo vyvolané změnou právní úpravy,
b) ke změně, která se netýká postavení nebo zájmů vlastníků dluhopisů, nebo
c) v případě, že žádný z vydaných dluhopisů, k nimž se emisní podmínky vztahují, není ve vlastnictví osoby odlišné od emitenta.
(3) Emitent bez zbytečného odkladu po změně emisních podmínek zpřístupní investorům způsobem, kterým byly zpřístupněny emisní podmínky, tuto změnu emisních podmínek a úplné znění emisních podmínek po provedené změně.
(4) Investor, který před zpřístupněním změny emisních podmínek, ke které se vyžaduje předchozí souhlas schůze vlastníků, souhlasil s koupí nebo s upsáním dluhopisu a k tomuto dluhopisu ještě nenabyl vlastnické právo, je oprávněn od koupě nebo upsání odstoupit ve lhůtě 5 pracovních dnů poté, co je zpřístupněna změna emisních podmínek, neurčí-li emitent v emisních podmínkách lhůtu delší.
§ 11
Dluhopisový program
(1) Společné emisní podmínky pro předem neurčený počet emisí dluhopisů se označují jako dluhopisový program.
(2) Za emisní podmínky jednotlivé emise v rámci dluhopisového programu se považuje dluhopisový program a doplněk dluhopisového programu pro danou emisi.
(3) Doplněk dluhopisového programu obsahuje alespoň
a) doplnění náležitostí emisních podmínek podle § 9, které nejsou obsaženy v dluhopisovém programu,
b) odkaz na dluhopisový program a informaci o tom, kde se s ním lze seznámit, a
c) specifické podmínky emise dluhopisů, ke které se doplněk dluhopisového programu vztahuje.
Pochybnosti o obsahu zvláštního práva spojeného s dluhopisem
§ 12
(1) V případě pochybnosti o obsahu zvláštního práva spojeného s dluhopisem může soud na návrh vlastníka dluhopisu,
a) rozhodnout jaké zvláštní právo je s dluhopisem spojeno, je-li z okolností zřejmé, že takové právo vyjadřuje vůli obsaženou v emisních podmínkách nebo je této vůli obsahově nejbližší, nebo
b) nebude-li možné postupovat podle písmene a) rozhodnout, že dluhopis je dluhopis, se kterým není spojeno zvláštní právo.
(2) Řízení uvedené v odstavci 1 je řízením podle § 83 odst. 2 písm. d) občanského soudního řádu.
(3) Údaj o zahájení řízení podle odstavce 1 spolu se spisovou značkou řízení, označením příslušného soudu a údajem o předmětu sporu emitent zpřístupní bez zbytečného odkladu po zahájení řízení na téže internetové stránce, na které zpřístupnil emisní podmínky, tak, aby byly obdobně splněny požadavky uvedené v § 3 odst. 2 větě druhé, nebo způsobem, kterým zpřístupnil emisní podmínky. Stejně emitent zpřístupní i rozhodnutí soudu v této věci s vyznačenou doložkou právní moci.
(4) Je-li účastníkem řízení podle odstavce 1 fyzická osoba, emitent z jejích osobních údajů zpřístupní pouze jméno.
§ 13
(1) Rozhodne-li soud podle § 12 odst. 1 písm. b), může vlastník dluhopisu, o jehož druhu bylo rozhodnuto, požadovat do 1 měsíce ode dne, kdy emitent rozhodnutí soudu zpřístupnil v souladu s § 12 odst. 3, aby od něj emitent tento dluhopis za přiměřenou cenu koupil, ledaže byla pochybnost zřejmá již v době, kdy vlastník dluhopis získal. Emitent od vlastníka dluhopisu koupí dluhopis do 15 pracovních dnů ode dne, kdy mu došel návrh na uzavření smlouvy.
(2) Nesplní-li emitent povinnost stanovenou v odstavci 1 nebo nezpřístupní-li emitent rozhodnutí podle § 12 odst. 1 písm. b) v souladu s § 12 odst. 3 větou druhou do 1 měsíce ode dne nabytí jeho právní moci, může se oprávněný vlastník dluhopisu domáhat uzavření smlouvy u soudu nebo požadovat náhradu újmy, a to nejpozději ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy emitentovi došel návrh na uzavření smlouvy.
HLAVA III
VYDÁNÍ DLUHOPISU A VLASTNÍ DLUHOPISY NABYTÉ EMITENTEM
§ 15
Vydání dluhopisu
(1) Vydání dluhopisů zabezpečuje emitent nebo jím pověřená osoba, která obstará vydání emise nebo se smluvně zaváže stát se prvním nabyvatelem emise nebo její části.
(2) Emisi dluhopisů je možné vydávat v rámci lhůty pro upisování i postupně po částech (tranších), je-li tato možnost uvedena v emisních podmínkách.
(3) Nedojde-li k vydání dluhopisů, je emitent povinen do 30 dnů po dni skončení lhůty pro upisování vrátit upisovateli jím upsanou a splacenou částku, včetně úroku ve výši váženého průměru repo sazeb České národní banky za období od data splacení.
(4) Na dluhopisy, které jsou při jejich vydání zapsány nejprve na majetkový účet emitenta v evidenci podle zvláštního právního předpisu, se hledí jako na řádně vydané v okamžiku jejich zápisu na tento účet, jsou-li splněny ostatní náležitosti stanovené tímto zákonem, popřípadě jiným právním předpisem pro vydání dluhopisů.
§ 15a
Vlastní dluhopisy
(1) Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti nezanikají, ledaže emitent rozhodne jinak.
(2) Emitent neuplatňuje výměnné nebo prioritní právo (§ 33) spojené s vlastními dluhopisy.
(3) Vlastní dluhopisy nabyté emitentem zanikají datem jejich splatnosti nebo dnem určeným emitentem, pokud datu splatnosti předchází.
(4) Pro účely ustanovení tohoto zákona upravujících schůzi vlastníků se k vlastním dluhopisům ve vlastnictví emitenta nepřihlíží.
HLAVA IV
VÝNOS DLUHOPISU, VYPLACENÍ VÝNOSU DLUHOPISU A SPLÁCENÍ DLUHOPISU
§ 16
Výnos dluhopisu
Výnos dluhopisu lze určit zejména
a) pevnou úrokovou sazbou,
b) rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho nižším emisním kurzem,
c) slosovatelnou prémií nebo prémií v závislosti na lhůtě splatnosti dluhopisu, nebo
d) pohyblivou úrokovou sazbou odvozenou například z jiných úrokových sazeb či úrokových výnosů, pohybu měnových kurzů, finančních indexů či cen komodit.
§ 17
Den rozhodný pro splacení dluhopisu a vyplacení výnosu dluhopisu
(1) Rozhodl-li emitent v emisních podmínkách, že právo na splacení dluhopisu má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem k jinému dni, než je datum splatnosti dluhopisu, nesmí takto určený den předcházet takovému datu splatnosti o více než 30 dnů ani následovat po tomto datu.
(2) Odstavec 1 se použije obdobně pro právo na vyplacení výnosu dluhopisu a právo na splacení jednotlivých splátek dluhopisu.
§ 18
Oddělení práva na výnos dluhopisu
(1) Pokud to emisní podmínky nevylučují, může být právo na výnos dluhopisu od dluhopisu odděleno a spojeno s kupónem jako cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem vydaným k uplatnění tohoto práva.
(2) Kupónový arch k listinnému dluhopisu musí být vydán současně s vydáním dluhopisu, a to se samostatným kupónem pro každý jednotlivý výnos; u zaknihovaného dluhopisu nebo sběrného dluhopisu platí ustanovení věty první přiměřeně pro zápis v příslušné evidenci.
(3) Na každém z kupónů dluhopisu musí být vyznačeno, jaké právo je s ním spojeno, a den, který je rozhodný pro uplatnění tohoto práva.
(4) Jestliže se dluhopisu přiděluje identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, musí být toto identifikační označení přiděleno samostatně pro
a) dluhopis s kupóny,
b) dluhopis bez kupónů (dále jen "oddělená jistina"),
c) pro každý kupón dluhopisu.
(5) Na žádost osoby oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisem provede osoba oprávněná k vedení evidence
a) rozdělení dluhopisu na oddělenou jistinu a kupóny, nebo
b) opětovné spojení oddělené jistiny s kupóny, jestliže jejich vlastník je zároveň vlastníkem oddělené jistiny. Ke spojení může dojít pouze tehdy, pokud vlastník jistiny vlastní všechny kupóny, u kterých ještě nenastal den, který je rozhodný pro uplatnění práva s nimi spojeného.
§ 19
Splacení dluhopisu a vyplacení výnosu dluhopisu
(1) Splatnost dluhopisu se určuje jednorázově k určitému datu, nebo splátkami, jejichž výše se stanoví v emisních podmínkách.
(2) Emitent je oprávněn splatit jednotlivé dluhopisy včetně poměrného výnosu před datem jejich splatnosti, pouze pokud emisní podmínky tento způsob splacení připouštějí a vymezují podmínky pro předčasnou splatnost.
(3) Vlastník dluhopisu může žádat splacení dluhopisu před stanoveným datem splatnosti, pouze pokud emisní podmínky tento způsob splacení připouštějí nebo stanoví-li tak tento zákon; nevyplývá-li z emisních podmínek něco jiného, lze žádat i poměrný výnos.
(4) Dojde-li u dluhopisu k předčasnému splacení, musí být spolu s dluhopisem vráceny všechny kupóny, které nejsou ještě splatné. V případě nesplnění této povinnosti se hodnota nevrácených kupónů, určená podle emisních podmínek, odečte.
(5) Právo na výnos dluhopisu spojené s kupónem, který při předčasném splacení dluhopisu nebyl vrácen emitentovi, zůstává zachováno.
(6) Splacení dluhopisu a vyplacení výnosu dluhopisu může emitent provést sám nebo prostřednictvím banky, spořitelního a úvěrního družstva, obchodníka s cennými papíry, provozovatele poštovních služeb nebo osoby, která má oprávnění podle práva cizího státu, podle něhož byla založena, k výkonu obdobné činnosti jako tyto osoby a je oprávněna podnikat na území České republiky.
HLAVA V
SCHŮZE VLASTNÍKŮ
§ 21
Základní ustanovení
(1) Emitent bez zbytečného odkladu svolá schůzi vlastníků v případě
a) návrhu změn emisních podmínek, pokud se její souhlas ke změně emisních podmínek vyžaduje,
b) návrhu na přeměnu emitenta,
c) návrhu na uzavření smlouvy, na jejímž základě dochází k dispozici s obchodním závodem nebo jeho částí, bez ohledu na to, kterou smluvní stranou emitent je, za předpokladu, že může být ohroženo řádné a včasné splacení dluhopisu nebo vyplacení výnosu dluhopisu,
d) je-li v prodlení s uspokojením práv spojených s jím vydanými dluhopisy déle než 7 dní ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno,
e) návrhu o podání žádosti o vyřazení dluhopisů z obchodování na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobnému regulovanému trhu nebo v mnohostranném obchodním systému provozovatele se sídlem v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor (dále jen „členský stát“),
f) změn, které mohou významně zhoršit jeho schopnost plnit dluhy vyplývající z jím vydaných dluhopisů, nebo
g) dalších změn, které vymezují emisní podmínky,
(dále jen "změny zásadní povahy").
(2) Schůzi vlastníků je oprávněn svolat, jde-li o případ uvedený v odstavci 1, též vlastník dluhopisu i vlastník podílu na sběrném dluhopisu (dále jen "vlastník dluhopisu").
(3) Emitent je povinen se schůze vlastníků zúčastnit a poskytnout informace nezbytné k rozhodnutí či přijetí stanoviska schůze vlastníků.
(4) Vydal-li emitent více než jednu emisi dluhopisů, může ke změnám zásadní povahy, s výjimkou případu podle odstavce 1 písm. a), svolat schůzi vlastníků jako společnou schůzi vlastníků všech dosud vydaných a nesplacených dluhopisů (dále jen „společná schůze vlastníků“). Ustanovení § 21 až 24a se vztahují i na společnou schůzi vlastníků.
(5) Osoba oprávněná k vedení evidence vydá emitentovi na jeho žádost výpis z evidence emise předmětných dluhopisů pro účely svolání a konání schůze vlastníků.
(6) Probíhá-li podle právního předpisu členského státu reorganizace nebo jiné srovnatelné řešení úpadku emitenta, emitent nemusí schůzi vlastníků svolat.
(7) V emisních podmínkách lze okruh změn zásadní povahy uvedených v odstavci 1 písm. b) až f) upravit odchylně.
§ 21a
Den rozhodný pro účast na schůzi vlastníků
(1) Emitent určí pro vlastníky dluhopisů a pro vlastníky podílů na sběrném dluhopisu den, který je rozhodný pro jejich účast na schůzi vlastníků. Tento den nemůže předcházet dni jejího konání o více než 30 dnů.
(2) Jsou-li dluhopisy přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, na zahraničním trhu obdobnému regulovanému trhu nebo v mnohostranném obchodním systému provozovatele se sídlem v členském státě, je dnem, který je rozhodný pro účast na schůzi vlastníků, vždy sedmý den předcházející konání schůze vlastníků.
§ 22
(1) Organizačně a technicky schůzi vlastníků zajišťuje a náklady s tím spojené nese ten, kdo schůzi vlastníků svolává (dále jen "svolavatel"), pokud nejde o případ, kdy emitent porušil svoji povinnost podle § 21 odst. 1 a schůzi vlastníků svolá namísto emitenta vlastník sám. V tomto případě jdou náklady spojené se schůzí vlastníků k tíži emitenta. Náklady spojené s účastí na schůzi vlastníků nese vlastník dluhopisu.
(2) Místo, datum a hodina konání schůze vlastníků musí být určeny tak, aby co nejméně omezovaly možnost vlastníků dluhopisů účastnit se schůze vlastníků.
(3) Svolavatel oznámí konání schůze vlastníků způsobem stanoveným v emisních podmínkách, a to ve lhůtě nejméně 15 dnů přede dnem jejího konání. Oznámení obsahuje alespoň
a) údaje o emitentovi podle § 6 odst. 1 písm. c),
b) název dluhopisu, datum emise a identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, bylo-li přiděleno, nebo jiný údaj identifikující dluhopis; v případě společné schůze vlastníků tyto údaje o všech vydaných a dosud nesplacených emisích,
c) místo, datum a hodinu konání schůze vlastníků,
d) program jednání, včetně případného návrhu změny emisních podmínek a jejich zdůvodnění,
e) den, který je rozhodný pro účast na schůzi vlastníků.
(4) Pokud se schůze vlastníků koná na návrh vlastníka dluhopisu, poskytne mu emitent potřebnou součinnost.
(5) Záležitosti, které nebyly zařazeny na navrhovaný program jednání schůze vlastníků, lze na této schůzi rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech vlastníků dluhopisů.
(6) Odpadne-li důvod pro svolání schůze vlastníků, odvolá ji svolavatel stejným způsobem, jakým byla svolána.
§ 23
Průběh schůze vlastníků
(1) Schůze vlastníků je schopna se usnášet, jestliže se jí účastní vlastníci dluhopisů, jejichž jmenovitá hodnota představuje k rozhodnému dni pro účast na schůzi vlastníků více než 30 % jmenovité hodnoty nesplacené části emise dluhopisů. Společná schůze vlastníků je schopna se usnášet, jestliže se jí účastní vlastníci dluhopisů, jejichž jmenovitá hodnota představuje ke dni, který je rozhodný pro účast na schůzi vlastníků, více než 30 % jmenovité hodnoty nesplacené části každé dosud vydané emise. Neřeší-li se problematika společná všem emisím, je nutná účast vlastníků 30 % jmenovité hodnoty nesplacené části těch emisí, kterých se problematika dotýká.
(2) Není-li schůze vlastníků, která má rozhodovat o změně emisních podmínek, schopna se usnášet, svolavatel svolá, je-li to nadále potřebné, náhradní schůzi vlastníků tak, aby se konala do 6 týdnů ode dne, na který byla svolána původní schůze vlastníků. Konání náhradní schůze vlastníků s nezměněným programem jednání se oznámí vlastníkům dluhopisů nejpozději do 15 dnů ode dne, na který byla svolána původní schůze vlastníků. Náhradní schůze vlastníků je schopna se usnášet bez ohledu na podmínky uvedené v odstavci 1.
(3) Před zahájením schůze vlastníků je svolavatel povinen poskytnout za účelem kontroly účasti na schůzi informaci o počtu všech dluhopisů opravňujících k účasti na této schůzi. Vlastní dluhopisy ve vlastnictví emitenta ke dni, který je rozhodný pro účast na schůzi vlastníků se pro účely odstavců 1 a 4 nezapočítávají.
(4) Schůze vlastníků rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných vlastníků dluhopisů. Počet hlasů každého vlastníka dluhopisu odpovídá jeho podílu na celkové jmenovité hodnotě nesplacené části emise dluhopisů. Ke změně emisních podmínek, doplňku dluhopisového programu nebo k ustavení a odvolání společného zástupce vlastníků dluhopisů je nutný souhlas tří čtvrtin hlasů přítomných vlastníků dluhopisů.
(5) Jestliže schůze vlastníků souhlasila se změnami zásadní povahy, může osoba, která byla vlastníkem dluhopisu k rozhodnému dni pro účast na schůzi vlastníků a podle zápisu hlasovala na schůzi proti návrhu nebo se schůze nezúčastnila, požádat o předčasné splacení jmenovité hodnoty dluhopisu včetně poměrného výnosu. Byl-li výnos určen rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho nižším emisním kurzem [§ 16 písm. b)], je emitent povinen splatit vlastníkům dluhopisů emisní kurz a poměrný výnos. Žádost o předčasné splacení musí být podána do 30 dnů od zpřístupnění usnesení schůze vlastníků nebo společné schůze vlastníků podle odstavce 7. Po uplynutí této lhůty právo na splacení zaniká. Emitent je povinen vyplatit tuto částku do 30 dnů od doručení žádosti způsobem a na místě, které pro splacení dluhopisu stanoví emisní podmínky.
(6) Nesouhlasí-li schůze vlastníků se změnami zásadní povahy uvedenými v § 21 odst. 1 písm. b) až g), může současně rozhodnout, že pokud bude emitent postupovat v rozporu s jejím usnesením, je povinen předčasně splatit vlastníkům dluhopisů, kteří o to požádají, jejich jmenovitou hodnotu včetně poměrného výnosu; byl-li výnos určen rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho nižším emisním kurzem [§ 16 písm. b)], je emitent povinen splatit vlastníkům dluhopisů na jejich žádost emisní kurz a poměrný výnos. Emitent je povinen tak učinit způsobem a na místě, které pro splacení dluhopisu stanoví emisní podmínky, nejpozději do 30 dnů ode dne doručení žádosti o předčasné splacení.
(7) Svolavatel vypracuje zápis o schůzi vlastníků do 30 dnů ode dne jejího konání. Pokud schůze projednávala některou ze změn zásadní povahy, musí být o schůzi pořízen notářský zápis. Pokud schůze vlastníků s některou z těchto změn souhlasila, uvedou se v notářském zápisu jména těch vlastníků dluhopisu, kteří se změnou souhlasili, a počty kusů dluhopisů, které každý z těchto vlastníků má k rozhodnému dni pro účast na schůzi vlastníků (odstavec 1) ve svém vlastnictví. Emitent je povinen do 30 dnů ode dne konání schůze vlastníků uveřejnit všechna rozhodnutí schůze vlastníků, a to způsobem, kterým uveřejnil emisní podmínky.
§ 24
Společný zástupce vlastníků dluhopisů
(1) Schůze vlastníků může svým rozhodnutím ustanovit společného zástupce všech vlastníků dluhopisů (dále jen "společný zástupce"). Společný zástupce je oprávněn:
a) uplatňovat jménem všech vlastníků práva spojená s dluhopisy v rozsahu vymezeném v rozhodnutí schůze vlastníků,
b) kontrolovat plnění emisních podmínek ze strany emitenta,
c) činit jménem všech vlastníků dluhopisů další úkony nebo jinak chránit jejich zájmy, a to způsobem a v rozsahu stanoveném v rozhodnutí schůze vlastníků.
(2) V rozsahu, ve kterém uplatňuje práva spojená s dluhopisy společný zástupce vlastníků, s výjimkou hlasovacích práv, nemohou vlastníci dluhopisů uplatňovat taková práva samostatně. Tím není dotčeno právo schůze vlastníků odvolat společného zástupce, případně určit jiného společného zástupce.
(3) Rozhoduje-li schůze vlastníků o odvolání společného zástupce, nemůže společný zástupce uplatňovat hlasovací práva spojená s dluhopisy, které vlastní, a jeho hlasovací práva se nezapočítávají do celkového počtu hlasů nutných k tomu, aby schůze byla schopna se usnášet.
(4) Při výkonu své funkce je společný zástupce povinen jednat s náležitou péčí a v souladu se zájmy všech vlastníků dluhopisů, které mu jsou nebo musí být známy, a je vázán pokyny schůze vlastníků. To neplatí, pokud takové pokyny odporují právním předpisům nebo pokud vyžadují jednání, které není v souladu se společnými zájmy všech vlastníků dluhopisů.
(5) Společný zástupce oznámí před svým ustanovením do funkce vlastníkům dluhopisů skutečnosti, které by pro ně mohly mít význam pro posouzení, zda je tu střet jejich zájmů se zájmem společného zástupce, anebo takový střet hrozí. Před ustanovením společného zástupce do funkce schůze vlastníků v rozhodnutí rovněž určí, jak se postupuje, dojde-li ke střetu zájmu společného zástupce se zájmy vlastníků dluhopisů, anebo bude-li hrozit takový střet, po ustanovení společného zástupce do funkce.
§ 24a
Účast na schůzi vlastníků s využitím prostředků komunikace na dálku
(1) Emisní podmínky mohou určit, za jakých podmínek se oprávněné osoby mohou účastnit schůze vlastníků s využitím elektronických prostředků, umožňujících například přímý dálkový přenos schůze vlastníků obrazem a zvukem nebo přímou dvousměrnou komunikaci mezi schůzí vlastníků a oprávněnou osobou.
(2) Organizační a technické podmínky musí umožňovat ověření totožnosti osoby oprávněné k účasti na schůzi vlastníků a určení podílů na celkové jmenovité hodnotě nesplacené části emise dluhopisů; jinak se k hlasům projeveným takovým postupem ani k účasti takto hlasujících vlastníků dluhopisů nepřihlíží.
(3) Vlastník dluhopisu, který využije práva podle odstavce 1, se považuje za přítomného na schůzi vlastníků.
ČÁST DRUHÁ
ZVLÁŠTNÍ KATEGORIE DLUHOPISŮ
HLAVA I
STÁTNÍ DLUHOPISY A DLUHOPISY VYDÁVANÉ ČESKOU NÁRODNÍ BANKOU
§ 25
(1) Dluhopisy vydávané Českou republikou, jakož i obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, které Česká republika vydává podle práva cizího státu, jsou státními dluhopisy. Česká republika může státní dluhopisy vydávat v České republice i v zahraničí.
(2) Státní dluhopisy jsou vydávány na základě
a) zvláštního zákona o státním dluhopisovém programu, nebo
b) zvláštního zákona, který pověřuje ministerstvo vydat státní dluhopisy nebo mu vydání státních dluhopisů umožňuje.
(3) Na základě zvláštního zákona podle odstavce 2 je možné vydávat jednotlivé emise dluhopisů s různými emisními podmínkami.
(4) Vláda České republiky je povinna předložit Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky stanovisko České národní banky k vládnímu návrhu zákona o státním dluhopisovém programu a k návrhu zvláštního zákona, který pověřuje ministerstvo vydat státní dluhopisy nebo mu vydání státních dluhopisů umožňuje; to neplatí, je-li tímto zákonem zákon upravující rozpočtová pravidla.
(5) Státní dluhopisy s dobou splatnosti do 1 roku včetně se označují jako státní pokladniční poukázky. Dluhopisy vydávané Českou národní bankou se splatností do 6 měsíců včetně se označují jako poukázky České národní banky.
(6) Ustanovení odstavců 2 až 5 se vztahují i na státní dluhopisy vydávané v zahraničí.
(7) Ustanovení § 3, § 9 odst. 1 písm. k) až m), § 10 a § 21 až 24a se nevztahují na státní dluhopisy a dluhopisy vydávané Českou národní bankou.
§ 26
(1) Česká republika vydává státní dluhopisy prostřednictvím ministerstva. Emisní podmínky státních dluhopisů určuje ministerstvo. Ministerstvo může určit společné emisní podmínky, které jsou stejné pro blíže neurčený počet emisí státních pokladničních poukázek. Ministerstvo vyhlašuje emisní podmínky státních dluhopisů a společné emisní podmínky státních pokladničních poukázek ve Sbírce zákonů, nejde-li o emisní podmínky státního dluhopisu vydávaného v zahraničí nebo podle práva cizího státu. Společné emisní podmínky státních pokladničních poukázek jsou pro jednotlivé emise doplňovány údaji podle § 6 odst. 1 písm. d), f) a j) a podle § 9 odst. 1 písm. g) a j), které se ve Sbírce zákonů nevyhlašují, ale jsou ministerstvem uveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Emisní podmínky dluhopisů vydávaných Českou národní bankou se zveřejňují ve Věstníku České národní banky a jsou uveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup. Česká národní banka může určit společné emisní podmínky, které jsou stejné pro blíže neurčený počet emisí poukázek České národní banky. Společné emisní podmínky se zveřejňují nebo uveřejňují podle věty první a jsou pro jednotlivé emise doplňovány údaji podle § 6 odst. 1 písm. d), f) a j) a podle § 9 odst. 1 písm. g) a j), které se ve Věstníku České národní banky nezveřejňují, ale jsou Českou národní bankou uveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Ministerstvo nesmí změnit emisní podmínky státních dluhopisů, ledaže jde o náležitosti podle § 9 odst. 1 písm. f) a i) a § 9 odst. 2 písm. j). Česká národní banka nesmí změnit emisní podmínky dluhopisů vydávaných Českou národní bankou.
(4) Státní dluhopisy vydávané podle českého práva se dávají do prodeje prostřednictvím České národní banky. Státní dluhopisy, jejichž převoditelnost je omezena nebo vyloučena, a státní dluhopisy vydávané podle práva cizího státu se dávají do prodeje prostřednictvím České národní banky, ministerstva, právnické osoby zřízené ministerstvem podle zvláštního zákona v souvislosti s řízením státního dluhu nebo na základě dohody s ministerstvem prostřednictvím osoby, která je k výkonu takové činnosti oprávněna.
(5) Činnost spojenou se správou a splácením státního dluhu z titulu státních dluhopisů zabezpečuje ministerstvo nebo jím pověřená osoba.
(6) Převoditelnost státních dluhopisů mohou emisní podmínky vyloučit. Převoditelnost státních dluhopisů mohou emisní podmínky i omezit, pokud současně určí podmínky, za nichž je jejich převoditelnost přípustná. Omezení nebo vyloučení převoditelnosti státního dluhopisu je závazné pro každého.
(7) Je-li převoditelnost státních dluhopisů vyloučena nebo omezena, emisní podmínky mohou vyloučit i možnost zřídit ke státním dluhopisům zástavní právo, nebo, pokud současně určí podmínky, za nichž je zřízení zástavního práva přípustné, tuto možnost také omezit. Omezení nebo vyloučení možnosti zřídit zástavní právo ke státním dluhopisům je závazné pro každého.
(8) K převodu státního dluhopisu v rozporu s odstavcem 6 nebo ke zřízení zástavního práva ke státnímu dluhopisu v rozporu s odstavcem 7 se nepřihlíží.
HLAVA II
K
OMUNÁLNÍ DLUHOPISY
§ 27
(1) Komunální dluhopis je dluhopis vydaný územním samosprávným celkem. Jeho název obsahuje slovo „komunální“; jiný cenný papír nesmí ve svém názvu toto slovo obsahovat.
(2) Územní samosprávný celek musí mít k vydání komunálních dluhopisů předchozí souhlas ministerstva.
(3) Ministerstvo udělí souhlas podle odstavce 2 územnímu samosprávnému celku, jestliže
a) ekonomická situace územního samosprávného celku umožňuje splnit dluhy vyplývající z komunálních dluhopisů a tyto dluhy nemají a nebudou mít výrazně negativní dopad na jeho hospodaření a rozvoj,
b) územní samosprávný celek hodlá získat peněžní prostředky vydáním komunálních dluhopisů pouze za účelem použití takto získaných peněžních prostředků na
1. investice do dlouhodobého hmotného majetku sloužícího k výkonu působnosti územního samosprávného celku,
2. odstranění škod způsobených živelní nebo jinou pohromou, nebo
3. financování projektu spolufinancovaného z prostředků Evropské unie a
c) lhůta splatnosti komunálních dluhopisů, které územní samosprávný celek hodlá vydat, není delší než 15 let od data emise.
(4) K žádosti o souhlas podle odstavce 2 žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek stanovených v odstavci 3. Vzor žádosti a obsah jejích příloh, včetně příloh prokazujících účel použití peněžních prostředků v souladu s odstavcem 3 písm. b) body 1 až 3, stanoví prováděcí právní předpis.
(5) Územní samosprávný celek vede peněžní prostředky získané vydáním komunálních dluhopisů na samostatném bankovním účtu nebo o nich účtuje odděleně tak, aby byl kdykoliv schopen doložit účel jejich použití.
(6) Ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) se na emisi komunálních dluhopisů nepoužije.
(7) Odstavce 2 až 5 se použijí i na komunální dluhopisy vydávané v zahraničí nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky vydávané územním samosprávným celkem podle práva cizího státu.
HLAVA III
HYPOTEČNÍ ZÁSTAVNÍ LISTY
§ 28
(1) Hypoteční zástavní listy jsou dluhopisy, jakož i obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky vydávané podle práva cizího státu, jejichž jmenovitá hodnota a poměrný výnos (dále jen "závazky z hypotečních zástavních listů") jsou plně kryty pohledávkami z hypotečních úvěrů nebo částí těchto pohledávek (řádné krytí) a popřípadě též náhradním způsobem podle tohoto zákona (náhradní krytí). Součástí názvu tohoto cenného papíru je označení hypoteční zástavní list. Jiné cenné papíry nesmí toto označení obsahovat.
(2) Hypoteční zástavní listy může vydávat pouze banka podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost bank se sídlem v České republice (dále jen "emitent hypotečních zástavních listů").
(3) Hypoteční úvěr je úvěr, jehož splacení včetně příslušenství je zajištěno zástavním právem k nemovité věci, když pohledávka z úvěru nepřevyšuje dvojnásobek zástavní hodnoty zastavené nemovité věci. Úvěr se považuje za hypoteční úvěr dnem vzniku právních účinků zástavního práva. Pro účely krytí hypotečních zástavních listů lze pohledávku z hypotečního úvěru nebo její část použít teprve dnem, kdy se emitent hypotečních zástavních listů o právních účincích vzniku zástavního práva k nemovité věci dozví.
(4) Nemovitá věc podle odstavce 3 se musí nacházet na území členského státu.
(5) Emitent hypotečních zástavních listů zajišťuje dostatečné krytí závazků z hypotečních zástavních listů v oběhu tak, aby součet pohledávek z hypotečních úvěrů nebo jejich částí, sloužících k řádnému krytí, a celkového náhradního krytí nepoklesl pod celkovou výši závazků ze všech jím vydaných hypotečních zástavních listů v oběhu.
§ 29
(1) Zástavní hodnotu zastavených nemovitých věcí stanoví emitent hypotečních zástavních listů. Emitent hypotečních zástavních listů je povinen upravit ve svých vnitřních předpisech pravidla pro stanovení zástavní hodnoty zastavovaných nemovitých věcí, která musí respektovat zásady uvedené v odstavci 2.
(2) Zastavené nemovité věci se oceňují cenou obvyklou, podle zvláštního právního předpisu upravujícího oceňování majetku, se zohledněním
a) trvalých a dlouhodobě udržitelných vlastností nemovité věci,
b) výnosu dosažitelného třetí osobou při řádném hospodaření s nemovitou věcí,
c) práv a závad s nemovitou věcí spojených a
d) místních podmínek trhu s nemovitými věcmi včetně jeho vlivů a předpokládaného vývoje.
(3) Zástavní hodnota zastavených nemovitých věcí, stanovená podle odstavce 2, nesmí převyšovat jejich cenu obvyklou.
§ 30
(1) Pro řádné krytí souhrnu závazků ze všech hypotečních zástavních listů v oběhu vydaných jedním emitentem mohou sloužit pouze ty jeho pohledávky z hypotečních úvěrů nebo jejich části, které plní podmínky § 28 odst. 3 a 4. Tyto pohledávky nebo jejich části nesmí ve svém souhrnu po dobu, kdy k takovému krytí slouží, převýšit 70 % zástavní hodnoty zastavených nemovitých věcí zajišťujících tyto pohledávky. Náhradní krytí souhrnu závazků ze všech hypotečních zástavních listů v oběhu vydaných jedním emitentem je možné pouze při splnění podmínek stanovených tímto zákonem.
(2) Na zastavené nemovité věci nesmí váznout zástavní právo třetí osoby, které by bylo ve stejném nebo v přednostním pořadí před zástavním právem zajišťujícím pohledávku z hypotečního úvěru nebo její část, zahrnutou do krytí závazků z hypotečních zástavních listů v oběhu, s výjimkou zástavního práva, kterým je zajištěn úvěr poskytnutý stavební spořitelnou podle zákona upravujícího stavební spoření, jakož i úvěr poskytnutý Státním fondem rozvoje bydlení na výstavbu družstevních bytů podle zákona o podpoře výstavby družstevních bytů, a dále úvěr poskytnutý na výstavbu bytů postavených s finanční, úvěrovou a jinou pomocí podle zvláštních právních předpisů o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní bytové výstavbě (dále jen "úvěr na družstevní bytovou výstavbu") za předpokladu, že stavební spořitelna nebo věřitel pohledávky z úvěru na družstevní bytovou výstavbu s přednostním pořadím svého zástavního práva dali emitentovi hypotečních zástavních listů ke zřízení zástavního práva v dalším pořadí předchozí písemný souhlas. Bez tohoto souhlasu nelze pohledávku do krytí zahrnout. Převod zastavené nemovité věci nesmí být omezen dříve vzniklým omezením převodu nemovité věci. Tyto podmínky musí být splněny po celou dobu, po kterou je pohledávka z hypotečního úvěru do krytí zahrnuta.
(3) Nemovitá věc se nepovažuje za zatíženou dříve vzniklým zástavním právem nebo omezením převodu nemovité věci, jestliže takto zajištěná pohledávka třetí osoby zanikne v důsledku použití hypotečního úvěru k jejímu splacení.
(4) Jestliže na některé ze zastavených nemovitých věcí vázne zástavní právo, kterým je zajištěn úvěr ze stavebního spoření podle zákona upravujícího stavební spoření, lze pro účely krytí závazků ze všech emisí hypotečních zástavních listů v oběhu zahrnout pohledávku z hypotečního úvěru nebo její část maximálně ve výši rozdílu mezi 70 % zástavní hodnoty zastavené nemovité věci a pohledávkou z úvěru poskytnutého stavební spořitelnou.
(5) Jestliže na některé ze zastavených nemovitých věcí vázne zástavní právo, kterým je zajištěn úvěr na družstevní bytovou výstavbu, lze pro účely krytí závazků ze všech emisí hypotečních zástavních listů v oběhu zahrnout pohledávku z hypotečního úvěru nebo její část maximálně ve výši rozdílu mezi 70 % zástavní hodnoty zastavené nemovité věci a pohledávkou z úvěru na družstevní bytovou výstavbu.
(6) Jestliže na některé ze zastavených nemovitých věcí váznou současně zástavní práva podle odstavců 4 a 5, lze pro účely krytí závazků ze všech emisí hypotečních zástavních listů v oběhu zahrnout pohledávku z hypotečního úvěru nebo její část maximálně ve výši rozdílu mezi 70 % zástavní hodnoty zastavené nemovité věci a součtem pohledávek z úvěru poskytnutého podle odstavců 4 a 5.
§ 31
(1) Náhradní krytí závazků z hypotečních zástavních listů v oběhu vydaných jedním emitentem je možné pouze do výše 10 % této jmenovité hodnoty, a to jen
a) hotovostí,
b) vklady u centrální banky členského státu nebo Evropské centrální banky,
c) státními dluhopisy nebo dluhopisy vydanými Českou národní bankou,
d) cennými papíry vydanými členskými státy, jejich centrálními bankami a Evropskou centrální bankou,
e) dluhopisy vydanými finančními institucemi založenými mezinárodní smlouvou, jejíž smluvní stranou je Česká republika, nebo finančními institucemi, s nimiž Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu.
(2) Majetkové hodnoty sloužící ke krytí závazků z hypotečních zástavních listů v oběhu nesmí emitent hypotečních zástavních listů zastavit ani jinak použít jako zajištění.
§ 32
(1) Emitent hypotečních zástavních listů je povinen vést o krytí souhrnu všech závazků z jím vydaných hypotečních zástavních listů v oběhu samostatnou evidenci poskytující úplné podklady pro posouzení, jak emitent hypotečních zástavních listů dodržuje ustanovení tohoto zákona.
(2) Obsah a způsob vedení evidence podle odstavce 1 stanoví Česká národní banka vyhláškou.
HLAVA IV
VYMĚNITELNÉ A PRIORITNÍ DLUHOPISY
§ 33
(1) Vyměnitelný dluhopis je dluhopis, s nímž je spojeno právo na jeho výměnu za jiný dluhopis nebo jiné dluhopisy anebo právo na jeho výměnu za akcii nebo akcie téhož emitenta, které jejich emitent vydá podle zvláštního právního předpisu. Toto právo může být uplatněno namísto práva na splacení dluhopisu.
(2) Prioritní dluhopis je dluhopis, s nímž je spojeno právo na jeho splacení a vyplacení výnosu z dluhopisu, jakož i právo na přednostní upisování akcií, které jeho emitent vydá podle zvláštního právního předpisu. Skutečnost, že jde o vyměnitelný nebo prioritní dluhopis, musí být zřetelným způsobem vyznačena na listinném dluhopisu nebo v příslušné evidenci a ve všech propagačních sděleních týkajících se takového dluhopisu.
(3) Emisní podmínky vyměnitelného nebo prioritního dluhopisu musí obsahovat místo a lhůtu pro uplatnění práv z vyměnitelného nebo prioritního dluhopisu s uvedením, jak bude oznámen počátek běhu této lhůty, a určení dne, od kterého přestává vyplacení výnosu dluhopisu, u kterého bylo uplatněno výměnné právo podle odstavce 1.
(4) Vyměnitelné dluhopisy, s nimiž je spojeno právo na výměnu za akcie, a prioritní dluhopisy upravuje zvláštní právní předpis.
HLAVA V
PODŘÍZENÉ DLUHOPISY
§ 34
(1) Podřízený dluhopis je dluhopis, kde v případě
a) vstupu emitenta do likvidace,
b) vydání rozhodnutí o úpadku emitenta, nebo
c) je-li emitentem zahraniční osoba, též jiného obdobného opatření,
bude pohledávka odpovídající právům s tímto dluhopisem spojeným uspokojena až po uspokojení všech ostatních pohledávek, s výjimkou pohledávek, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti.
(2) Skutečnost, že jde o podřízený dluhopis, musí být zřetelným způsobem vyznačena na listinném dluhopisu nebo v příslušné evidenci a dále ve všech propagačních sděleních týkajících se podřízeného dluhopisu.
(3) Pohledávky ze všech podřízených dluhopisů a ostatních pohledávek, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti, se v případech uvedených v odstavci 1 uspokojují podle svého pořadí. Emisní podmínky mohou určit jiné pořadí uspokojení pohledávek z podřízených dluhopisů, a to i ve vztahu k uspokojení ostatních pohledávek, včetně pohledávek z jiných podřízených dluhopisů, či rozdílně ve vztahu k pohledávce odpovídající právu na splacení dluhopisu a jiným právům s dluhopisem spojeným.
HLAVA VI
SBĚRNÝ DLUHOPIS
§ 35
(1) Sběrný dluhopis je listinný dluhopis, který představuje souhrn jednotlivých dluhopisů dané emise, které jsou v rámci lhůty pro upisování, a případně dodatečné lhůty pro upisování, upsány v upisovací listině. Každý sběrný dluhopis je samostatnou emisí. Počet upsaných dluhopisů každého vlastníka představuje jeho podíl na sběrném dluhopisu.
(2) Sběrný dluhopis je vydán okamžikem, kdy je plně upsána emise dluhopisů, které představuje a kdy je uložen v souladu s § 36 odst. 1. Za plně upsanou emisi dluhopisů se emise považuje rovněž v případě, že emitent využil svého oprávnění podle § 7 odst. 1 písm. a). V případě zvýšení nebo snížení celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů se u opatrovatele podle § 36 odst. 1 na sběrném dluhopisu uvedou informace o rozhodné události, o změně celkové výše emise a případně doplňující informace o emisi. Tyto změny se provedou i v příslušné evidenci.
(3) Sběrný dluhopis je společným vlastnictvím vlastníků podílů na sběrném dluhopisu. Na právní vztahy mezi vlastníky podílů na sběrném dluhopisu se nepoužijí ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví.
(4) Vlastník podílu na sběrném dluhopisu má veškerá práva, která jsou spojena s vlastnictvím dluhopisu.
§ 36
(1) Sběrný dluhopis musí být uložen a evidován u osoby oprávněné k vedení příslušné evidence.
(2) Osoba podle odstavce 1 vede evidenci vlastníků podílů na sběrném dluhopisu.
(3) Evidence podle odstavce 2 je seznamem vlastníků ve smyslu § 4 odst. 2.
(4) Vlastník podílu na sběrném dluhopisu může v souladu s emisními podmínkami převést dluhopisy odpovídající tomuto podílu nebo jeho části na jinou osobu. Právní účinky převodu nastávají zápisem do evidence podle odstavce 2.
(5) Osoba podle odstavce 1 je povinna vydat vlastníkovi podílu na sběrném dluhopisu na jeho žádost výpis z evidence o velikosti jeho podílu na sběrném dluhopisu.
(6) Osoba podle odstavce 1 je povinna vydat emitentovi sběrného dluhopisu na jeho žádost seznam vlastníků podílů na sběrném dluhopisu pro účely svolání a konání schůze vlastníků.
§ 36a
(1) K podílu na sběrném dluhopisu vzniká zástavní právo zápisem v evidenci podle § 36 na příkaz zástavního dlužníka. Podá-li příkaz zástavní věřitel, osobní dlužník nebo zástavce, zapíše se zástavní právo, pokud příkazce doloží zřízení zástavního práva.
(2) Zástavní právo podle odstavce 1 se vymaže z evidence na příkaz zástavního věřitele. Podá-li příkaz zástavní dlužník, osobní dlužník nebo zástavce, vymaže se zástavní právo, pokud příkazce doloží, že nastala skutečnost, která je jinak důvodem zániku zástavního práva.
ČÁST TŘETÍ
STÁTNÍ DOZOR V SOUVISLOSTI S VYDÁVÁNÍM KOMUNÁLNÍCH DLUHOPISŮ
§ 37
Státní dozor nad dodržováním podmínek, za nichž byl územnímu samosprávnému celku udělen souhlas podle § 27 odst. 2, vykonává ministerstvo.
§ 38
Správní delikty
Přestupky
(1) Územní samosprávný celek se dopustí správního deliktu tím, že
(1) Územní samosprávný celek se dopustí přestupku tím, že
a) použije peněžní prostředky získané vydáním dluhopisu nebo obdobného cenného papíru představujícího právo na splacení dlužné částky podle práva cizího státu v rozporu s § 27 odst. 3 písm. b), jde-li o dluhopis, nebo v rozporu s § 27 odst. 3 písm. b) a § 27 odst. 7, jde-li o obdobný cenný papír,
b) vydá dluhopis nebo obdobný cenný papír představující právo na splacení dlužné částky podle práva cizího státu v rozporu s
1. § 27 odst. 3 písm. c), jde-li o dluhopis, nebo v rozporu s § 27 odst. 3 písm. c) a § 27 odst. 7, jde-li o obdobný cenný papír, se lhůtou splatnosti delší než 15 let, nebo
2. § 27 odst. 2, jde-li o dluhopis, nebo v rozporu s § 27 odst. 2 a 7, jde-li o obdobný cenný papír, bez souhlasu ministerstva, nebo
c) v rozporu s § 27 odst. 5 nevede peněžní prostředky získané z upsání dluhopisu nebo v rozporu s § 27 odst. 5 a 7 obdobného cenného papíru představujícího právo na splacení dlužné částky podle práva cizího státu na samostatném bankovním účtu, nebo o nich neúčtuje odděleně tak, aby byl schopen doložit účel jejich použití.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 20000000 Kč.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 20000000 Kč.
§ 39
Společná ustanovení ke správním deliktům
Příslušnost
(1) Územní samosprávný celek za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránil.
(2) Při určení výměry pokuty územnímu samosprávnému celku se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost územního samosprávného celku za správní delikt zaniká, jestliže ministerstvo o něm nezahájilo řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvědělo, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává ministerstvo.
Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.
ČÁST ČTVRTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 42
Promlčení
Práva spojená s dluhopisy a s kupóny k nim vydanými se promlčují uplynutím 10 let ode dne, kdy mohla být uplatněna poprvé.
§ 43
(1) Cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, který není vyměnitelným dluhopisem a s nímž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky, které je byť jen částečně závislé na tom, zda určitá okolnost nastane nebo nenastane, se nepovažuje za dluhopis.
(2) Pro cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky a který není dluhopisem, lze tento zákon nebo jeho jednotlivé ustanovení použít jen tehdy, dovolávají-li se toho emisní podmínky těchto cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů; takový cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír však nesmí obsahovat označení dluhopis.
§ 44
Uveřejňování, oznamování a zpřístupňování informací
Pokud tento zákon vyžaduje uveřejňování, oznamování nebo zpřístupňování informací na území České republiky, pak se tyto informace uveřejňují, oznamují nebo zpřístupňují v českém jazyce nebo v jiném jazyce, je-li to v zájmu investorů a použití tohoto jazyka je upraveno v emisních podmínkách.
§ 45
Zmocnění
(1) Ministerstvo vydá vyhlášku podle § 27 odst. 4.
(2) Česká národní banka stanoví vyhláškou obsah evidence zákonného krytí hypotečních zástavních listů, způsob vedení této evidence a její náležitosti a obsah a způsob plnění informační povinnosti emitenta hypotečních zástavních listů.
(3) Ministerstvo stanoví standard pro výpočet poměrné části úrokového výnosu pro účely obchodování státních dluhopisů na druhotném trhu dluhopisů a vyhlásí je sdělením ve Sbírce zákonů.
§ 46
Přechodná ustanovení
(1) Emitent může požádat Komisi o schválení změny emisních podmínek do 1 roku po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle ustanovení § 12 odst. 1, 6 a 7 se postupuje i v případě emisních podmínek dluhopisů, které byly vydány přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Právní vztahy z dluhopisů a emisních podmínek vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
(3) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou řízení podle odstavce 4, se dokončí podle dosavadních právních procesních předpisů.
(4) Řízení o schválení emisních podmínek, dluhopisového programu a jeho doplňku nebo o změně emisních podmínek a změně doplňku dluhopisového programu, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle tohoto zákona. Komise poskytne účastníkům přiměřenou dobu na doplnění nebo změnu žádosti podle požadavků tohoto zákona; po tuto dobu lhůty pro vydání rozhodnutí neběží.
(5) Porušení dosavadního právního předpisu nebo rozhodnutí Komise vydaného podle dosavadního zákona, která byla zjištěna po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadního zákona.
(6) Za hypoteční úvěry podle tohoto zákona se považují i úvěry sjednané přede dnem nabytí jeho účinnosti, pokud splňují podmínky podle § 28.
(7) Emitent musí předat první pravidla pro stanovení zástavní hodnoty zastavovaných nemovitostí Komisi do 3 měsíců po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 47
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech.
§ 48
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 355/2011 Sb. Čl. XI
Na dluhopisy, které byly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona při jejich vydání zapsány nejprve na majetkový účet emitenta v evidenci podle jiného právního předpisu, se hledí jako na řádně vydané v okamžiku jejich zápisu na tento účet, byly-li splněny ostatní náležitosti stanovené dosavadními právními předpisy pro vydání dluhopisů.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 172/2012 Sb. Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Právní vztahy z dluhopisů vydaných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i emisních podmínek dluhopisů schválených do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
2. Pro stanovení dne, který je rozhodný pro účast na schůzi vlastníků dluhopisů, jakož i vlastníků podílů na sběrném dluhopisu (dále jen „schůze vlastníků“), lze u dluhopisů vydaných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona postupovat podle dosavadních právních předpisů.
3. Jestliže emisní podmínky dluhopisů vztahující se k dluhopisům vydaným do dne nabytí účinnosti tohoto zákona neobsahují způsob oznamování konání schůze vlastníků, je svolavatel povinen uveřejnit oznámení o jejím konání alespoň ve 2 celostátně šířených denících, a to ve lhůtě nejméně 15 dnů přede dnem jejího konání.
4. Řízení
a) pro porušení povinnosti stanovené zákonem č. 190/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
b) pro porušení podmínky stanovené v rozhodnutí vydaném podle zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo
c) o žádosti o schválení emisních podmínek dluhopisů, která Česká národní banka zahájila a která nebyla pravomocně skončena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se zastavují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; body 5 a 6 tím nejsou dotčeny.
5. Řízení vedená Českou národní bankou s územním samosprávným celkem pro porušení povinnosti stanovené v § 27 zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném do dne účinnosti tohoto zákona, dokončí Česká národní banka podle dosavadních právních předpisů. Pokud je v takovém řízení uložena pokuta, při jejím vybírání a vymáhání se postupuje podle dosavadních právních předpisů.
6. Bylo-li do dne nabytí účinnosti tohoto zákona vydáno rozhodnutí České národní banky, kterým se ukládá územnímu samosprávnému celku pokuta za porušení povinnosti stanovené v § 27 zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném do dne účinnosti tohoto zákona, a byl-li proti tomuto rozhodnutí podán rozklad, rozhodne o něm bankovní rada České národní banky podle dosavadních právních předpisů. Pokud bankovní rada České národní banky takové rozhodnutí zruší a věc vrátí k novému projednání, je k tomuto novému projednání příslušná Česká národní banka, která řízení dokončí podle dosavadních právních předpisů.
7. Pokuta uložená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona za jednání, které již není správním deliktem podle zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevybere.
8. Lhůty, které počaly běžet podle dosavadních právních předpisů do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejsou tímto zákonem dotčeny.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 137/2014 Sb. Čl. II
Právní vztahy z dluhopisů vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i z emisních podmínek dluhopisů uveřejněných nebo jinak zpřístupněných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Špidla v. r.
Autor článku: Václav Ženíšek
|
