|
Nadpis: Článek - Limit nájemného v podporovaných bytech
Limit nájemného v podporovaných bytech
www.mmr.cz › getmedia › najemne-v-dotovanych-byte...
PDF
112/2019 Sb. Upravený limit činí 61,10 - Kč/m2 podlahové plochy bytu. Přehled vývoje limitu nájemného upravovaného MMR v jednotlivých letech: IV.
Limit nájemného vpodporovaných a sociálních bytech: Přehled stanovení limitu nájemného v podporovaných a sociálníchbytech podle roku přiznání dotace a možnosti zvyšování limitu nájemného vsouladu spodmínkami pro poskytnutí dotace.Limit nájemného nepředstavuje konkrétní hodnotu nájemného sjednaného v podporovaném nebo sociálním bytě, ale označuje hranici, kterou nesmí příjemce dotace jako pronajímatel podporovaného nebo sociálního bytu při sjednávání nájemného překročit. S ohledem na příjmové možnosti nájemce může pronajímatel sjednat nájemné na jakékoliv úrovni nepřesahující stanovený limit.Míra inflace: Přírůstek průměrného ročního indexuspotřebitelských cen vprocentech zveřejněný
I.
Vpodporovaných bytech postavených sdotací vletech 2003, 2004 a 2005vypočítává limit nájemného příjemce dotace,a to jako násobek pořizovací ceny bytu a měsíčního koeficientu 0,00333. Každoročně k1. červenci nejdříve však po 12 měsících může příjemce dotace tento limit upravit mírou inflace vyjádřenou přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za 12 měsíců posledního kalendářního roku proti průměru 12 předcházejících měsíců zveřejněnou ČSÚ.Příklad možnosti zvyšování limitu nájemného vpodporovaném bytě postaveném sdotací vroce 2003, kdy kolaudace a následné uzavření nájemní smlouvy proběhlo vroce 2004:limit nájemného vrocekolaudace(prosinec 2004)= 0,00333 * PC (pořizovací cena)limit nájemného vroce 2005 = nelze zvýšitk1.7.2005 neuběhlo 12 měsícůzvýšený limit nájemného k1.7. 2006 = 0,00333 * PC* 1,019zvýšený limit nájemného k1.7. 2007 = 0,00333 * PC * 1,019 * 1,025a dále
II.
V podporovaných bytech postavených sdotací vletech 2006 a 2007 limit nájemnéhostanovenýpodprogramemčinil vdobě vyhlášení podprogramu 50,-Kč/m2podlahové plochy bytu.Výšilimitu lze každoročně k1. červenci nejdříve však po 12 měsících upravit mírouinflacevyjádřenou přírůstkem
2průměrného indexu spotřebitelských cen za 12 měsíců posledního kalendářního roku proti průměru 12 předcházejících měsíců zveřejněnou ČSÚ. Příklad možnosti zvyšování limitu nájemného vpodporovaném bytě postaveném sdotací vroce 2006, kdy kolaudace a následné uzavření nájemní smlouvy proběhlo vroce 2007:limit nájemného stanovený podprogramem vroce kolaudace (prosinec 2007)= 50 Kč/m2limit nájemného vroce 2008 = nelze zvýšit,k1.7.2008neuběhlo 12 měsícůzvýšený limitnájemného k1.7.2009 = 50 * 1,063 = 53,15Kč/m2zvýšený limit nájemného k1.7. 2010= 50 * 1,063* 1,010= 53,68Kč/m2a dále
III.
V podporovaných bytech, které byly postavenyspomocí dotacevletech 2008a dále limit nájemného stanovený podprogramem může upravit MMR, jestliže nárůst měsíčního úhrnného indexu spotřebitelských cen od posledního stanovení limitu překročí 5%. Upravený limit nájemného vyhlašuje a zveřejňuje MMR na svých webových stránkách.Poslednípřehodnocení růstu cenové hladinybylo provedeno zdat za duben 2018.K14. květnu 2018vyhlašuje a zveřejňuje MMR upravený limit nájemnéhopro všechny podporované byty postavené sdotací od roku 2008apro všechny sociální byty postavené zIROPa pro sociální byty pořízené sdotací SFRB podle nařízení vlády č. 112/2019 Sb. Upravený limitčiní 61,10 -Kč/m2podlahové plochy bytu.Přehled vývoje limitu nájemného upravovaného MMR vjednotlivých letech:
2průměrného indexu spotřebitelských cen za 12 měsíců posledního kalendářního roku proti průměru 12 předcházejících měsíců zveřejněnou ČSÚ. Příklad možnosti zvyšování limitu nájemného vpodporovaném bytě postaveném sdotací vroce 2006, kdy kolaudace a následné uzavření nájemní smlouvy proběhlo vroce 2007:limit nájemného stanovený podprogramem vroce kolaudace (prosinec 2007)= 50 Kč/m2limit nájemného vroce 2008 = nelze zvýšit,k1.7.2008neuběhlo 12 měsícůzvýšený limitnájemného k1.7.2009 = 50 * 1,063 = 53,15Kč/m2zvýšený limit nájemného k1.7. 2010= 50 * 1,063* 1,010= 53,68Kč/m2a dáleIII.Vpodporovaných bytech, které byly postavenyspomocí dotacevletech 2008a dále limit nájemného stanovený podprogramem může upravit MMR, jestliže nárůst měsíčního úhrnného indexu spotřebitelských cen od posledního stanovení limitu překročí 5%. Upravený limit nájemného vyhlašuje a zveřejňuje MMR na svých webových stránkách.Poslednípřehodnocení růstu cenové hladinybylo provedeno zdat za duben 2018.K14. květnu 2018vyhlašuje a zveřejňuje MMR upravený limit nájemnéhopro všechny podporované byty postavené sdotací od roku 2008apro všechny sociální byty postavené zIROPa pro sociální byty pořízené sdotací SFRB podle nařízení vlády č. 112/2019 Sb. Upravený limitčiní 61,10 -Kč/m2podlahové plochy bytu.Přehled vývoje limitu nájemného upravovaného MMR vjednotlivých letech:IV. Vsociálních bytech, které byly postaveny podle nařízení vlády č. 333/2009 Sb., o podmínkách použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části nákladů spojených svýstavbou sociálních bytů formou dotace právnickým a fyzickým osobám činí limit nájemného stanovený nařízením vlády 43,-Kč/m2. Tento limit se každoročně k1. červenci, nejdříve však po 12 měsících, upravuje mírou inflace vyjádřenou přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za 12 měsíců posledního kalendářního roku proti průměru 12 předcházejících měsíců zveřejněnou ČSÚ.
K1. červenci 2011 vyhlašuje a zveřejňuje MMR upravený limit nájemného pro sociální byty postavené podlenařízení vlády č. 333/2009 Sb., který činí 43,65Kč/m2.K1. červenci 2012 vyhlašuje a zveřejňuje MMR upravený limit nájemného pro sociální byty postavené podle nařízení vlády č. 333/2009 Sb., který činí 44,48Kč/m2.K1. červenci 2013 vyhlašuje a zveřejňuje MMR upravený limit nájemného pro sociální byty postavené podle nařízení vlády č. 333/2009 Sb., který činí 45,95Kč/m2.rok 200820092010201120122013201420152016201720182019limit nájemného52,7052,7054,4054,4057,2057,2057,2057,2057,2057,2061,1061.10
3K1. červenci2014 vyhlašuje a zveřejňuje MMR upravený limit nájemného pro sociální byty postavené podle nařízení vlády č. 333/2009 Sb., který činí 46,59 Kč/m2.K1. červenci2015 vyhlašuje a zveřejňuje MMR upravený limit nájemného pro sociální byty postavené podle nařízení vlády č. 333/2009 Sb., který činí 46,77 Kč/m2.K1. červenci2016 vyhlašuje a zveřejňuje MMR upravený limit nájemného pro sociální byty postavené podle nařízení vlády č. 333/2009 Sb., který činí 49,91 Kč/m2.K1. červenci2017 vyhlašuje a zveřejňuje MMR upravený limit nájemného pro sociální byty postavené podle nařízení vlády č. 333/2009 Sb., který činí 50,26Kč/m2.K1. červenci2018 vyhlašuje a zveřejňuje MMR upravený limit nájemného pro sociální byty postavené podle nařízení vlády č. 333/2009 Sb., který činí 51,52Kč/m2.K1. červenci 2019 vyhlašuje a zveřejňuje MMR upravený limit nájemného pro sociální byty postavené podle nařízení vlády č. 333/2009 Sb., který činí 52,60 Kč/m2.Přehled vývoje limitu nájemného upravovaného MMR vjednotlivých letech
Maláčová chce vrátit regulované nájemné
7. 2. 2020, 8:00Jakub Svoboda, Právo
Vládní sociální demokracie hledá recepty na zdražování bytů a rostoucí nájmy. Zvažuje mimo jiné to, že stát by mohl zakročit pomocí regulace nájemného.
Už mezi lety 1991 a 2012 zakazoval český stát účtovat nájemníkům vyšší než stanovené nájemné. Deregulace nájemného, která začala v roce 2007, skončila v Česku v roce 2012. Týkala se zhruba 700 tisíc domácností.
„Stát s tím něco musí dělat, protože už je to neudržitelné. Bydlení se stává ve všech velkých městech luxusem. My se v tuto chvíli velmi seriózně bavíme v sociální demokracii o regulaci nájemného, myslím si, že deregulace nebyl správný krok,“ řekla Právu ministryně práce a sociálních věcí a místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová.
Ceny nájmů v českých a moravských městech vzrostly v posledních letech o desítky procent. V Praze loni bylo průměrné nájemné bez poplatků 335 korun za metr čtvereční, ještě v polovině roku 2016 přitom bylo podle údajů developerské společnosti Trigema 264 Kč/m2. V jiných velkých městech se nájem nyní pohybuje v průměru kolem 200 korun za metr čtvereční.
Dostálová je proti
Mzdy se sice také v posledních letech zvyšovaly, ale ne tak rychle. Zájem o nájemní bydlení přesto roste, protože o vlastním si řada lidí už může nechat jen zdát. V Praze ceny nových bytů vyletěly za pět let téměř na dvojnásobek, výrazně vzrostly ale i v Brně a v dalších městech.
Podle Maláčové stát musí začít jednat. „Musí se začít stavět městské nebo státní nájemní byty, protože to je jediný nástroj, jak si mohou obce nebo stát hlídat, co se v těch bytech děje. Je potřeba se bavit i o přísné regulaci Airbnb. Turisté patří do hotelů, nikoliv do bytů. Je to také o větší státní podpoře družstevnictví,“ uvedla ministryně.
V neposlední řadě je podle ní klíčová i novela stavebního zákona, na které pracuje ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). „Je to série věcí, nikoli jedno zázračné řešení, a potřebujeme podrobnou, ale zároveň velmi rychlou debatu, kudy se budeme ubírat,“ dodala s tím, že je nutné připravit i zákon o dostupném bydlení.
Sociální demokraté se mj. inspirují bytovou politikou velkých německých měst. Například Berlín zmrazil výši nájemného na pět let, k regulacím a dalším opatřením na podporu finančně dostupného bydlení ale přistoupily třeba i Düsseldorf nebo Mnichov.
Úvahy sociálních demokratů o regulaci vysokých nájmů ale příliš nenadchly ministryni pro místní rozvoj za koaliční hnutí ANO Kláru Dostálovou.
„Regulace nájemného byla v ČR do roku 2011. Důsledky řešil Ústavní soud i Evropský soud pro lidská práva. S důsledky regulace se potýkáme dodnes. Kvůli regulaci nájemného docházelo k brzdění oprav, nedocházelo k modernizaci bytů,“ reagovala pro Právo Dostálová.
Regulace nájmů byla podle ní i jednou z příčin nadměrné privatizace bytového fondu v obcích. „V Berlíně byla situace jiná. Město nájemníkům byty neprivatizovalo a místo toho je později prodalo fondům. Tím město i bývalí nájemníci zcela ztratili kontrolu na bytovým fondem. Uvidíme, jak na rozhodnutí berlínské radnice zareaguje německý ústavní soud. Zatím se vždy ukázalo, že každá regulace vede k deregulaci a má v konečném důsledku dopady na trh, a pokud developeři ztratí zájem o novou výstavbu, omezí dále dostupnost dané komodity,“ dodala Dostálová.
Komunisté, o které se menšinová vláda v klíčových věcech opírá, by se regulaci nájemného po vzoru Berlína nebránili. „Nadměrný růst nájemného je třeba řešit systémově. Pokud města jako Berlín uvalila na nájemné cenové moratorium, je to opatření možné, ale mimořádné a dočasné,“ sdělil Právu poslanec KSČM Jiří Dolejš. Do budoucna se podle něj musí zvýšit nabídka dostupného nájemného bydlení především v obecních bytech.
„Také masivnější rozvoj družstevního bydlení ve městech může nabídnout cenově dostupné bydlení. S usměrňováním ceny bydlení u soukromých majitelů domů je důležitá kvalita cenové mapy při ochraně smluvních cen, popřípadě ekonomická regulace spekulativního chování,“ dodal Dolejš.
Právní poradna
Název: Zvyšování nájemného v obecních bytech Otázka
Obce jako vlastníci bytů jsou dnes, díky NOZ, postaveny do velmi svízelné situace co se týče zvyšování nájemného z bytu, kde mají staré nájemní smlouvy na neurčito a nemají ujednáno každoroční zvýšení. . Naší snahou je upravit nájmy tak, aby byly přinejmenším srovnatelné. Obec musí investovat do záchovné údržby, musí modernizovat, zateplovat a pod., což jsou zase činnosti vedoucí nejen ke zlepšení stavu budovy, ale také ke snížení nákladů nájemníka na topení, a přitom toto nelze nájemníkovi připsat, protože se neprováděly úpravy přímo v jeho bytě. Naším cílem je srovnat nájemné v bytech bez omezení, kde je bohužel nejnižší, alespoň s byty “sociálními”. Tj.z cca 15 Kč na 25 Kč za metr čtverečný. I toto činí více, jak oněch povolených 20 procent za 3 roky a dohodou s nájemcem toho určitě nedosáhneme. Poprosím vás tedy o radu nebo kontakt na právníka SMS, který se tímto zabývá a může obci za rozumných finančních podmínek poradit: 1. Lze u soudu dosáhnout jednostranného zvýšení nájmu z bytu, po předchozím písemném nesouhlasu nájemce s jemu doručeným písemným návrhem na zvýšení nájemného, a to na základě znaleckého posudku o určení obvyklého nájemného v místě (uvítal bych odkaz na konkrétní případ či judikát) a 2.. kdo takové znalecké posudky dělá?
Odpovídal/upravoval Baueršímová Soňa 28.01.2016
Odpověď:
Obec je vlastníkem bytů, které pronajímá na základě nájemních smluv uzavřených za účinnosti starého občanského zákoníku. Nájemní smlouvy jsou uzavřeny na dobu neurčitou. Každoroční zvýšení nájemného v těchto smlouvách ujednáno nebylo. Nájemné bylo svého času tzv. „regulované“. Relevantní důvody pro výpověď smlouvy nejsou. Mimo těchto bytů obec vlastní tzv. „sociální byty“ pro příjmově slabší skupinu obyvatelstva, kde je možno nájemné zvyšovat o inflační koeficient či byty pro osoby starší 70 let bez inflační doložky. Byty v soukromém vlastnictví se v obci pronajímají za podstatně vyšší ceny než byty obecní. Obec má zájem na tom, upravit nájemné tak, aby bylo přinejmenším srovnatelné. Cílem je srovnat nájemné v bytech bez omezení, aby byly aspoň srovnatelné s byty „sociálními“. „Sociální“ byty byly postaveny z dotace poskytnuté MMR, a tedy předpokládáme, že omezení zvyšování nájmů vyplývá z dotačních podmínek MMR.
Vyjadřujete obavu, že dohodou s nájemníky zvýšení nájemného v obecních bytech nedosáhnete. Zároveň poukazujete na limit 20% z celkového nárůstu nájemného za poslední tři roky. Dále pokládáte tyto dotazy:
1) Lze u soudu dosáhnout zvýšení jednostranného nájmu z bytu po předchozím písemném nesouhlasu nájemce s jemu doručeným písemným návrhem na zvýšení nájemného, a to na základě znaleckého posudku o určení obvyklého nájemného v místě?
2) V návaznosti na dotaz č. 1, kdo takové znalecké posudky dělá?
Pro další posouzení je třeba vycházet ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „občanský zákoník“). Institut nájmu je pak upraven v §2201 a násl. resp. §2235 a násl., kde je upraven nájem bytu a nájem domu.
K dotazu č. 1:
2201 občanského zákoníku stanoví:
Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
Jednostranné zvyšování nájemného je upraveno v §2249 občanského zákoníku:
(1) Neujednají-li si strany zvyšování nájemného nebo nevyloučí-li zvyšování nájemného výslovně, může pronajímatel v písemné formě navrhnout nájemci zvýšení nájemného až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, pokud navržené zvýšení spolu s tím, k němuž již došlo v posledních třech letech, nebude vyšší než dvacet procent. K návrhu učiněnému dříve než po uplynutí dvanácti měsíců, v nichž nájemné nebylo zvýšeno, nebo který neobsahuje výši nájemného a nedokládá splnění podmínek podle tohoto ustanovení, se nepřihlíží.
(2) Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti a postup pro zjištění srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě.
(3) Souhlasí-li nájemce s návrhem na zvýšení nájemného, zaplatí počínaje třetím kalendářním měsícem po dojití návrhu zvýšené nájemné, jak bylo navrženo. Nesdělí-li nájemce v písemné formě pronajímateli do dvou měsíců od dojití návrhu, že se zvýšením nájemného souhlasí, má pronajímatel právo navrhnout ve lhůtě dalších tří měsíců, aby výši nájemného určil soud; návrhu podanému po uplynutí této lhůty soud nevyhoví, namítne-li nájemce, že návrh byl podán opožděně. Soud na návrh pronajímatele rozhodne o nájemném do výše, která je v místě a čase obvyklá s účinky ode dne podání návrhu soudu.
Zásadní skutečností je, že nájem byl uzavřen za účinnosti starého občanského zákoníku, je proto nutné se podívat do přechodných a závěrečných ustanovení (nového) občanského zákoníku, kde je v §3074 odst. 2 stanoveno: Ustanovení §2249 odst. 1 se nepoužije v případě, že nájemné nebylo určeno ujednáním pronajímatele a nájemce nebo rozhodnutím soudu, ale na základě jiného právního předpisu. V takovém případě má pronajímatel právo navrhnout v písemné formě zvýšení nájemného; ustanovení §2249 odst. 3 se použije obdobně.
Na základě výše uvedeného se tedy limit 20% neaplikuje, pokud nájemné není sjednáno dohodou, ale je stanoveno právním předpisem. To znamená typicky v případech starších nájemních vztahů, které např. vznikly na základě tzv. dekretů vydávaných Okresními národními výbory. Jedná se o ty nájemní vztahy, na které bylo možné aplikovat zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného. Pro úplnost doplňujeme, že může jít i o nájemní vztahy, k nimž je sice uzavřena nájemní smlouva, ale tato smlouva neobsahuje ujednání o výši nájmu, resp. nájemné je určeno právním předpisem (např. zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného).
Právní úprava §3074 občanského zákoníku, která vylučuje aplikaci 20% limitu na výše uvedené případy se snaží reagovat na situaci, že stávající nájemné, tedy nájemné před 1. 1. 2014, je z pohledu pronajímatele nízké a úprava v §3074 občanského zákoníku umožní to tak narovnat situace, ke kterým dlouhodobým podfinancováním docházelo.
Odpovědí na Váš dotaz č. 1 tedy je, že obec má právo v písemné formě navrhnout zvýšení nájemného, přičemž není vázána 20% limitem, pokud nebylo nájemné sjednáno, ale bylo stanoveno právním předpisem (tzv. regulované nájemné). V případě, kdy nájemce nesdělí v písemné formě do dvou měsíců od doručení návrhu, že se zvýšením nájemného souhlasí, případně pokud sdělí, že nesouhlasí, má právo pronajímatel navrhnout ve lhůtě dalších tří měsíců, aby výši nájemného určil soud. Soud pak rozhodně o nájemném do výše, která je v místě a čase obvyklá s účinky ode dne podání návrhu soudu.
K tomu, abychom mohli analyzovat, zda u konkrétních nájemních vztahů bude aplikován 20% limit či nikoliv, by bylo potřeba mít k dispozici příslušné nájemní smlouvy.
Ve vztahu k bytům postavením z dotace MMR uvádíme, že v zásadě platí totéž, co je uvedeno výše, tedy pokud bylo nájemné sjednáno dohodou (typicky přímo v nájemní smlouvě, což vzhledem k době výstavby předpokládáme), bude se na zvyšování vztahovat 20% limit a může být při zvyšování postupováno podle §2249 občanského zákoníku. V závislosti na znění dotačních podmínek nejprve ale doporučujeme zkontrolovat, zda není zvyšování v rozporu s dotačními podmínkami MMR, v takovém případě by totiž mohla obci vzniknout škoda v případě, že by MMR požadovalo vrácení dotace.
K dotazu č. 2:
Máme za to, že znalecký posudek pro výše popsaný postup nemusí být zcela bezpodmínečně nutný, byť jej lze doporučit. V některých případech ale může postačit například vyjádření realitní kanceláře, která v dané oblasti nabízí nemovitosti k pronájmu. Postup je však velmi individuální a záleží na konkrétním soudu či dokonce soudci, zda bude znalecký posudek za účelem ocenění nájemného požadovat či nikoli. Určitou orientační hodnotou nájemného může být též cenová mapa nájemného MMR, ze které mohou některé soudy vycházet. Před případným soudním řízením ale z opatrnosti doporučujeme znalecký posudek přece jen opatřit, protože takový posudek má značnou důkazní váhu. Znalecký posudek vypracuje znalec z oboru ekonomika, nejlépe pak z odvětví ceny a odhady, popř. ekonomická odvětví různá, specializace stanovení výše nájemného a úhrady za služby spojené s užíváním bytů a nebytových prostor. Seznam znalců se nachází na stránkách Ministerstva spravedlnosti www.justice.cz. Pouze upozorňujeme, že ne každý znalec má u svého
oboru uvedenou i odvětví a specializaci a někteří znalci mají uveden např. jen obor „ekonomika“, a tedy není bezpodmínečně nutné, aby znalec disponoval zmíněnou specializací. Doporučuji kontaktovat znalce v oboru ekonomika v příslušném kraji a dotázat se, zda jsou schopni příslušný znalecký posudek vypracovat. Znalec sám by měl vyhodnotit, zda předmětný posudek je schopen vypracovat či nikoliv. Dle našich zkušeností se cena takových znaleckých posudků pohybuje v řádech jednotek tisíc.
112/2019 Sb. Nařízení vlády o podmínkách použití finančních ...
www.zakonyprolidi.cz › ...
24. 4. 2019 - a) a c) zákona o Státním fondu rozvoje bydlení. § 2. Vymezení pojmů. Pro účely tohoto nařízení se rozumí. a) způsobilou domácností společně ...
Částka?: ?48/2019
Nařízení vlády č. 112/2019 Sb.Nařízení vlády o podmínkách použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na pořízení sociálních a dostupných bytů a sociálních, smíšených a dostupných domů
Částka 48/2019
Platnost od 24.04.2019
Účinnost od 30.04.2019
Zařazeno v právních oblastech
Finance
Rozpočtové právo
Státní fondy
vObčanské právo
vByty a nebytové prostory
více
Tisková verze
vStáhnout PDF
vStáhnout DOCX
Aktuální znění 01.03.2020 (verze 2)
Historie
Souvislosti
Monitor změn
§ 1 - Předmět úpravy
§ 2 - Vymezení pojmů
§ 3 - Žadatel o podporu
§ 4 - Účel podpory
Další podmínky poskytnutí podpory (§ 5 - § 11)
Způsobilé náklady (§ 12 - § 18)
Podmínky pro uzavírání nájemních smluv k sociálním a dostupným bytům a pravidla pro jejich nájem (§ 19 - § 21)
§ 22 - Účinnost
Přechodná ustanovení
Přílohy
Rozum a cit
Hotel Absolutum
112
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 15. dubna 2019
o podmínkách použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na pořízení sociálních a dostupných bytů a sociálních, smíšených a dostupných domů
Vláda nařizuje podle § 9 zákona č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 61/2005 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
Toto nařízení upravuje podmínky použití finančních prostředků ze Státního fondu rozvoje bydlení (dále jen „Fond“) formou dotace nebo úvěru ke krytí části nákladů spojených s výstavbou, modernizací nebo koupí sociálních nebo dostupných bytů nebo sociálních, smíšených nebo dostupných domů podle § 3 odst. 1 písm. a) a c) zákona o Státním fondu rozvoje bydlení.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto nařízení se rozumí
a) způsobilou domácností společně hospodařící domácnost, která má nízký příjem a nevyhovující bydlení,
b) společně hospodařící domácností společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby; společně hospodařící domácností může být i jedna fyzická osoba,
c) nízkým příjmem započitatelný příjem podle zákona o životním a existenčním minimu všech členů společně hospodařící domácnosti, který nepřesáhne v případě
1. jednočlenné domácnosti 0,6násobek hrubé průměrné měsíční mzdy,
2. dvoučlenné domácnosti 0,8násobek hrubé průměrné měsíční mzdy,
3. tříčlenné domácnosti 0,9násobek hrubé průměrné měsíční mzdy,
4. čtyřčlenné domácnosti hrubou průměrnou měsíční mzdu,
5. více než čtyřčlenné domácnosti 1,2násobek hrubé průměrné měsíční mzdy
d) hrubou průměrnou měsíční mzdou průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za minulý kalendářní rok, bude-li nájemní smlouva k sociálnímu bytu uzavřena v období od 1. července do 31. prosince, nebo za předminulý kalendářní rok, bude-li nájemní smlouva k sociálnímu bytu uzavřena v období od 1. ledna do 30. června,
e) nevyhovujícím bydlením byt neodpovídající specifickým požadavkům člena společně hospodařící domácnosti vyplývajícím z jeho zdravotního omezení, bydlení společně hospodařící domácnosti v prostorách, které nejsou určeny k trvalému bydlení, nekvalitní byt nebo přelidněný byt za podmínek uvedených v příloze k tomuto nařízení,
f) sociálním bytem byt ve vlastnictví obce nebo dobrovolného svazku obcí, který má alespoň základní vybavení, určený k pronájmu způsobilé domácnosti, která si nemůže zajistit vyhovující bydlení na trhu, pořízený s podporou podle tohoto nařízení, jehož podlahová plocha dosahuje alespoň 23 m2 a nepřesahuje 120 m2,
g) dostupným bytem byt určený k pronájmu ve vlastnictví obce nebo dobrovolného svazku obcí pořízený s podporou podle tohoto nařízení, který není sociálním bytem, nebo byt v dostupném nebo smíšeném domě, který není sociálním bytem, a jehož podlahová plocha dosahuje alespoň 23 m2 a nepřesahuje 120 m2,
h) sociálním domem bytový dům s výhradně sociálními byty, tvořený alespoň 4 a nejvýše 12 sociálními byty a u domu s nejméně 6 sociálními byty také místností pro osobu poskytující domovní služby nebo sociálního pracovníka a samostatnou místností se záchodem a umyvadlem,
i) dostupným domem bytový dům s výhradně dostupnými byty,
j) smíšeným domem bytový dům s výhradně sociálními a dostupnými byty, ve kterém je z celkového počtu bytů v domě alespoň 20 % sociálních bytů a nejméně 1 dostupný byt, přičemž, je-li ve smíšeném domě
1. více než 12 bytů, může být sociálních bytů nejvýše tolik, kolik činí součet 12 bytů a 20 % ze zbývajícího počtu bytů ve smíšeném domě, a
2. alespoň 12 sociálních bytů, musí být vybaven místností pro osobu poskytující domovní služby nebo sociálního pracovníka a samostatnou místností se záchodem a umyvadlem,
k) pořízením výstavba, modernizace nebo koupě,
l) výstavbou
1. novostavba sociálního, smíšeného nebo dostupného domu,
2. stavební úprava prostor určených k jiným účelům než k bydlení, kterou vznikne sociální, smíšený nebo dostupný dům nebo sociální nebo dostupný byt,
3. nástavba nebo přístavba, kterou vznikne sociální nebo dostupný byt, nebo
4. stavební úprava bytového nebo rodinného domu nezpůsobilého k bydlení, kterou vznikne sociální, smíšený nebo dostupný dům,
m) modernizací stavební úprava nebo údržba bytového domu, který není ke dni podání žádosti užíván na základě právního důvodu k bydlení, vedoucí k technickému zhodnocení stavby tohoto domu, kterou vznikne sociální, smíšený nebo dostupný dům,
n) podporou dotace nebo úvěr,
o) podlahovou plochou bytu součet všech plošných výměr podlah jednotlivých místností a prostor užívaných výhradně s nimi,
p) přístupným bytem sociální nebo dostupný byt, jehož
1. stěny koupelny a záchodu konstrukčně umožní kotvení pomocných madel v různých polohách s únosností alespoň 150 kg,
2. dveře koupelny a záchodu se otevírají směrem ven a
3. dispoziční a stavební řešení umožňuje přístup do vstupních prostorů bytu, koupelny a záchodu, prostorů pro přípravu jídla a alespoň jedné obytné místnosti v jedné úrovni s výškovým rozdílem nejvýše 20 mm,
q) základním vybavením záchod, umyvadlo, sprcha nebo vana, kuchyňská linka a sporák nebo varná deska,
r) bytovým nebo rodinným domem nezpůsobilým k bydlení bytový nebo rodinný dům, u něhož je nezpůsobilost k bydlení doložena posudkem osoby, které byla udělena autorizace podle zákona o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
s) domovními službami služby poskytované v sociálních nebo smíšených domech, jejichž cílem je zajištění hygienických a bezpečnostních požadavků a udržení kvality a provozu sociálních bytů, a
t) sociální prací sociální poradenství podle zákona o sociálních službách vedoucí k udržení bydlení v sociálním bytě nebo získání bydlení na trhu podle individuálních potřeb způsobilé domácnosti.
§ 3
Žadatel o podporu
(1) Použít finanční prostředky Fondu a poskytnout podporu lze jen v případě, že žadatelem o podporu je obec nebo dobrovolný svazek obcí; u hlavního města Prahy může být žadatelem o podporu také městská část hlavního města Prahy a u územně členěných statutárních měst může být žadatelem o podporu také městský obvod nebo městská část, jsou-li k tomu oprávněny.
(2) Podporu lze poskytnout jen za podmínky, že žadatel
a) nemá splatný nedoplatek ve vztahu ke státnímu rozpočtu, ke státním fondům nebo k rozpočtu územního samosprávného celku a nemá splatný nedoplatek na pojistném a na penále na veřejném zdravotním pojištění,
b) není v úpadku nebo v likvidaci,
c) není podnikem v obtížích podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího veřejné podpory1) a
d) není, pokud žádá o poskytnutí úvěru, podnikem, na který byl v návaznosti na rozhodnutí Evropské komise vystaven inkasní příkaz2).
(3) Splnění podmínek podle odstavce 2 prokazuje žadatel čestným prohlášením s výjimkou neexistence splatného nedoplatku ve vztahu ke státnímu rozpočtu, která se dokládá potvrzením orgánu Finanční správy České republiky a Celní správy České republiky, které nejsou ke dni předložení starší než 30 dnů.
§ 4
Účel podpory
(1) Finanční prostředky Fondu lze použít a dotaci poskytnout na pořízení
a) sociálního domu,
b) části smíšeného domu odpovídající poměru podlahové plochy sociálních bytů k podlahové ploše všech bytů v domě, nebo
c) sociálního bytu.
(2) Finanční prostředky Fondu lze použít a úvěr poskytnout na pořízení
a) dostupného domu,
b) části smíšeného domu odpovídající poměru podlahové plochy dostupných bytů k podlahové ploše všech bytů v domě, nebo
c) dostupného bytu.
(3) Na pořízení smíšeného domu lze použít dotaci s úvěrem nebo dotaci bez úvěru poskytnutého Fondem.
Další podmínky poskytnutí podpory
§ 5
(1) Podmínkou poskytnutí podpory je, že žadatel
a) podá Fondu žádost o podporu; žádost musí obsahovat náležitosti a přílohy uvedené v § 10,
b) má zpracovaný investiční záměr, který je schválený příslušným orgánem žadatele, a
c) uzavře smlouvu o poskytnutí podpory s Fondem.
(2) Podmínkou použití finančních prostředků Fondu je, že žadatel dodrží podmínky realizace a vyhodnocení investičního záměru a podmínky čerpání a použití podpory a splácení úvěru.
(3) Dotaci lze poskytnout, pokud je žadatel o dotaci pověřen výkonem služby obecného hospodářského zájmu poskytování bydlení v sociálním bytě.
(4) Úvěr lze poskytnout, pokud je dostatečně zajištěn ve prospěch Fondu alespoň do jeho nesplacené výše a žadatel prokáže schopnost úvěr splácet.
§ 6
Použít finanční prostředky Fondu na podporu podle § 4 lze jen za podmínky jejího poskytnutí v souladu s předpisy Evropské unie na pořízení
a) sociálního bytu, sociálního domu nebo sociálních bytů ve smíšeném domě jako kompenzace za závazek služby obecného hospodářského zájmu určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu v oblasti sociálního bydlení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího podporu malého rozsahu udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu3) nebo podle rozhodnutí Evropské komise upravujícího státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu4), nebo
b) dostupného bytu, dostupného domu nebo dostupných bytů ve smíšeném domě jako podpory malého rozsahu nebo jako investiční podpory na místní infrastrukturu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího veřejné podpory5).
§ 7
(1) Podporu lze poskytnout jen za podmínky, že
a) obec, která je žadatelem nebo jejíž městská část nebo městský obvod je žadatelem, nebo dobrovolný svazek obcí, který je žadatelem, je vlastníkem pozemku, na kterém bude pořízena stavba se sociálními nebo dostupnými byty výstavbou nebo modernizací,
b) stavba, ve které budou pořízeny sociální nebo dostupné byty, je ve výlučném vlastnictví obce, která je žadatelem nebo jejíž městská část nebo městský obvod je žadatelem, nebo dobrovolného svazku obcí, který je žadatelem,
c) na pozemku podle písmene a) a stavbě podle písmene b) nevázne věcné břemeno, které by bránilo v užívání sociálních nebo dostupných bytů, exekuce, zajišťovací převod práva ani zástavní právo, s výjimkou zástavního práva ve prospěch Fondu nebo státu,
d) pozemek, jehož součástí je stavba, nebo pozemek, na kterém bude pořízena stavba se sociálními nebo dostupnými byty, není v záplavovém území, nebo je nemovitá věc pojistitelná proti povodni a vodoprávní úřad pro tento pozemek vydal souhlasné stanovisko s případnými omezujícími podmínkami pro výstavbu,
e) na realizaci investičního záměru financovaného podle tohoto nařízení se nepoužije podpora z evropských strukturálních a investičních fondů ani podpora ze státního rozpočtu nebo rozpočtu státních fondů, s výjimkou Fondu, a
f) žadatel má zajištěny finanční prostředky na dofinancování investičního záměru.
(2) Podporu lze poskytnout jen tehdy, když se žadatel o podporu zaváže dodržovat tyto podmínky:
a) sociální byt bude sloužit k bydlení způsobilé domácnosti po dobu výkonu služby obecného hospodářského zájmu, nejméně však po dobu 20 let,
b) dostupný byt bude sloužit k nájemnímu bydlení po dobu splácení úvěru, nejméně však po dobu 20 let,
c) zajistí nejméně po dobu uvedenou v písmeni a) v sociálních domech a ve smíšených domech s více než 12 sociálními byty domovní služby a v sociálních bytech dostupnost sociální práce,
d) nepřevede po dobu, po kterou sociální nebo dostupné byty slouží účelu podle písmene a) nebo b), vlastnické právo k sociálnímu bytu, dostupnému bytu, sociálnímu domu, smíšenému domu nebo dostupnému domu na jinou osobu a nezatíží je zástavním právem ve prospěch třetí osoby, s výjimkou zástavního práva státu nebo státního fondu, dal-li k tomu Fond předchozí souhlas, a
e) sociální byt, dostupný byt, sociální dům, smíšený dům nebo dostupný dům pojistí nejpozději ke dni předání dokumentace závěrečného vyhodnocení investičního záměru nebo ke dni uzavření kupní smlouvy tak, že tyto nemovité věci budou pojištěny po dobu, po kterou mají sociální nebo dostupné byty sloužit účelu podle písmene a) nebo b), alespoň proti živelním pohromám a nemovitá věc v záplavovém území vždy i pro případ povodně; pojištění musí být sjednáno tak, aby v případě pojistné události pojistné plnění krylo vzniklou škodu nejméně ve výši poskytnuté podpory, a musí být sjednáno jeho vyplacení ve prospěch Fondu.
(3) Poskytnout podporu lze jen za předpokladu, že se žadatel o podporu zaváže dodržovat podmínky pro uzavírání nájemních smluv k sociálním a dostupným bytům a pravidla pro jejich nájem a v případě nájmu dostupných bytů pořízených s úvěrem podle tohoto nařízení předem určí a zveřejní kritéria pro výběr nájemce dostupného bytu; součástí kritérií nesmí být doložení minimálního požadovaného příjmu nebo majetku.
§ 8
(1) Pro poskytnutí podpory na výstavbu nebo modernizaci musí být splněny tyto další podmínky:
a) žadatel obstará projektovou dokumentaci stavby, pokud je vyžadována podle stavebního zákona,
b) novostavba musí být opatřena bezbariérovým vstupem do domu a výtahu a všechny byty v prvním nadzemním podlaží musí splňovat požadavky na přístupný byt; novostavba bytového domu o 4 a více nadzemních podlažích musí být vybavena výtahem a všechny jeho byty pořízené s podporou podle tohoto nařízení musí splňovat požadavky na přístupný byt,
c) u stavebních úprav bytového nebo rodinného domu nezpůsobilého k bydlení žadatel obstará posudek podle § 2 písm. r) a
d) u modernizace nesmí být dotčená nemovitá věc ke dni podání žádosti užívána na základě právního důvodu k bydlení.
(2) Má-li nástavbou nebo přístavbou vzniknout sociální byt s podporou podle § 4 odst. 1 písm. c), může být v rámci jedné žádosti podpořeno nejvýše 12 sociálních bytů.
(3) Pro poskytnutí podpory na modernizaci musí rozpočtové náklady investičního záměru činit alespoň 500000 Kč.
§ 9
(1) Při koupi sociálního nebo dostupného bytu se nepoužije ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) a c). Na sociálním nebo dostupném bytě nesmí váznout věcné břemeno, které by bránilo v užívání sociálního nebo dostupného bytu, exekuce, zajišťovací převod práva ani zástavní právo, s výjimkou zástavního práva ve prospěch Fondu nebo státu.
(2) Při koupi sociálního bytu s podporou podle § 4 odst. 1 písm. c) může být koupeno nejvíce tolik sociálních bytů, kolik činí součet 12 bytů a 20 % ze zbývajícího počtu bytů v domě.
(3) Pokud bude v domě pořízeno alespoň 12 sociálních bytů, lze dotaci na koupi sociálních bytů poskytnout jen za podmínky, že
a) bude dům vybaven, je-li to technicky možné, místností pro osobu poskytující domovní služby nebo sociálního pracovníka a místností se záchodem a umyvadlem a
b) přesáhne-li podíl žadatele na společných částech domu v důsledku vlastnictví sociálních bytů v domě 50 %, zajistí žadatel v domě poskytování domovních služeb v souvislosti s vlastnictvím sociálních bytů.
§ 10
Žádost o podporu
(1) Žádost o podporu podává žadatel ve lhůtách a způsobem stanovenými Fondem. Žádost o dotaci obsahuje také požadovanou výši dotace a žádost o úvěr požadovanou výši a dobu splácení úvěru a navrhované zajištění úvěru.
(2) K žádosti o podporu žadatel přiloží
a) investiční záměr schválený příslušným orgánem žadatele,
b) doklad o vlastnictví nemovité věci; to neplatí v případě pořízení koupí,
c) vyjádření příslušného vodoprávního úřadu, že pozemek, na kterém se má sociální nebo dostupný byt nebo sociální, smíšený nebo dostupný dům pořídit, se nenachází v záplavovém území, nebo souhlasné závazné stanovisko vodoprávního úřadu s případnými omezujícími podmínkami pro výstavbu,
d) doklad o pojištění nebo o pojistitelnosti nemovité věci v rozsahu podle podmínek uvedených v § 7 odst. 2 písm. e),
e) v případě žádosti o dotaci potvrzení o podání žádosti o pověření výkonem služby obecného hospodářského zájmu poskytování bydlení v sociálním bytě,
f) čestné prohlášení žadatele o podporu malého rozsahu, je-li vyžadováno v závislosti na režimu veřejné podpory6),
g) v případě žádosti o úvěr doklady prokazující jeho schopnost úvěr splácet a
h) další doklady požadované Fondem ve výzvě.
(3) K žádosti o podporu žadatel dále přiloží u
a) výstavby nebo modernizace potvrzení o podání žádosti o stavební povolení, potvrzení o předložení návrhu veřejnoprávní smlouvy o provedení stavby stavebnímu úřadu, oznámení stavebního záměru příslušnému stavebnímu úřadu autorizovaným inspektorem s připojením certifikátu autorizovaného inspektora, potvrzení o podání ohlášení stavby nebo čestné prohlášení žadatele, že stavební úpravy nevyžadují povolení ani ohlášení,
b) stavební úpravy bytového nebo rodinného domu nezpůsobilého k bydlení posudek podle § 2 písm. r) a
c) modernizace čestné prohlášení žadatele, že nemovitá věc není ke dni podání žádosti užívána na základě právního důvodu k bydlení.
(4) U podpory na pořízení smíšeného domu s dotací s úvěrem podle § 4 odst. 3 podá žadatel žádost o dotaci a žádost o úvěr současně. Doklady, které jsou shodné jak k žádosti o dotaci, tak k žádosti o úvěr, přiloží žadatel pouze jednou, a to k žádosti o dotaci.
§ 11
Investiční záměr
(1) Investiční záměr obsahuje vždy
a) formu podpory podle § 2 písm. n) a účel podpory podle § 4,
b) časový průběh přípravy a realizace investičního záměru a jeho umístění,
c) rozpočtové náklady, odůvodnění jejich výše a způsob financování pořízení včetně předpokládané výše podpory a
d) popis provozu pořízených nemovitých věcí a jeho finančního zabezpečení.
(2) Investiční záměr dále obsahuje v případě
a) koupě popis technického stavu domu a bytů a půdorysy jednotlivých podlaží domu s označením všech plánovaných sociálních nebo dostupných bytů včetně výměry podlahové plochy jednotlivých bytů,
b) modernizace popis současného stavu domu nebo bytu včetně jeho fotodokumentace, popis plánované modernizace, předpokládaný položkový rozpočet a půdorysy jednotlivých podlaží domu s označením všech sociálních nebo dostupných bytů včetně výměry podlahové plochy jednotlivých bytů,
c) výstavby souhrnnou technickou zprávu, koordinační situaci stavby, popřípadě jiný situační výkres požadovaný v rámci řízení vedeného u stavebního úřadu, nebo katastrální mapu se zakreslením objektu, půdorysy jednotlivých podlaží s označením všech sociálních nebo dostupných bytů, s vyznačením přístupných bytů, výkresy řezů a pohledů (architektonicko stavební řešení), předpokládaný položkový rozpočet stavby, předpokládaný časový harmonogram stavby a popis a fotodokumentaci nemovité věci, je-li součástí investičního záměru koupě nemovité věci určené k výstavbě,
d) pořízení sociálního bytu, sociálního domu nebo smíšeného domu podle § 4 odst. 1 odůvodnění potřebnosti sociálních bytů pro provozování služby obecného hospodářského zájmu, odhad počtu způsobilých domácností a zhodnocení, že investiční záměr povede ke zlepšení sociální situace v obci a nepovede k prostorovému vyloučení osob,
e) koupě sociálního bytu podle § 4 odst. 1 písm. c) zhodnocení, že investiční záměr povede ke zlepšení provozní a sociální situace v domě, a
f) pořízení dostupného bytu, dostupného domu nebo smíšeného domu podle § 4 odst. 2 odůvodnění potřebnosti infrastruktury na místní úrovni, která je nezbytná ke zlepšení podnikatelského a spotřebitelského prostředí.
Způsobilé náklady
§ 12
(1) Způsobilými náklady jsou pouze účelně vynaložené náklady na pořízení domu nebo bytu podle § 4, které jsou nezbytné k realizaci investičního záměru a které žadatel doloží příslušným daňovým dokladem.
(2) Způsobilé náklady musí vzniknout po podání žádosti o poskytnutí podpory; to neplatí v případě výstavby sociálního bytu, sociálního domu a smíšeného domu s dotací bez úvěru podle § 4 odst. 1 a 3, kde je způsobilým nákladem i cena nemovité věci, byla-li zaplacena do 1 roku přede dnem podání žádosti.
(3) Způsobilými náklady jsou u výstavby nebo modernizace náklady na
a) koupi pozemku, jehož součástí je stavba,
b) zařízení staveniště,
c) pozemní úpravy a stavební práce,
d) materiál a jeho dopravu,
e) demoliční práce včetně uložení na skládce,
f) stavební a technický dozor,
g) revize a zkoušky,
h) náklady na základní vybavení a
i) daň z přidané hodnoty, s výjimkou části daně z přidané hodnoty, u níž obci jako plátci vznikne nárok na odpočet daně podle zákona o dani z přidané hodnoty.
(4) Způsobilými náklady jsou dále v sociálních a smíšených domech a při koupi nejméně 12 sociálních bytů v domě náklady na pořízení místnosti pro osobu poskytující domovní služby nebo pro sociálního pracovníka a na pořízení samostatné místnosti se záchodem a umyvadlem a v případě sociálního bytu, sociálního bytu ve smíšeném domě a sociálního bytu v sociálním domě náklady na technické vybavení vedoucí ke snížení spotřeby energií a vody domácnosti, troubu, digestoř a vestavěné spotřebiče nebo vestavěný nábytek, jsou-li součástí investičního záměru.
(5) V případě koupě nemovité věci se porovnává cena sjednaná a cena obvyklá podle zákona o oceňování majetku. Způsobilým nákladem je nižší z těchto cen; jejich výši je žadatel povinen doložit.
(6) Pokud je součástí investičního záměru odstranění původní stavby, je způsobilým nákladem 30 % nákladů na odstranění této stavby.
§ 13
Způsobilými náklady nejsou zejména náklady
a) na zpracování posudků a odhadů,
b) na projektovou dokumentaci,
c) související s vypracováním žádosti o podporu,
d) na koupi nemovité věci, pokud ji obec v posledních 10 letech přede dnem podání žádosti převedla na jinou osobu,
e) na dluhy smluvně převzaté nebo ze zákona přešlé související s kupovanou nemovitou věcí a
f) na garáže, komerční prostory a jiné prostory, jejichž užívání nesouvisí s bydlením.
§ 14
Způsobilé náklady se určí buď podle rozpočtových položek, nebo poměrnou částí podlahových ploch sociálních bytů k podlahové ploše všech bytů v domě nebo dostupných bytů k podlahové ploše všech bytů v domě. Je-li součástí investičního záměru také pořízení prostorů podle § 13 písm. f), určí se způsobilé náklady buď podle rozpočtových položek, nebo poměrnou částí podlahových ploch sociálních nebo dostupných bytů k součtu podlahových ploch bytů a prostor podle § 13 písm. f).
§ 15
Smlouva o poskytnutí podpory
v
(1) Pro poskytnutí podpory musí žadatel nejpozději před uzavřením smlouvy o poskytnutí podpory předložit Fondu
v
a) pravomocné rozhodnutí nebo jiný úkon stavebního úřadu nebo účinnou veřejnoprávní smlouvu, jsou-li pro účel podpory vyžadovány podle stavebního zákona,
v
b) u koupě kupní smlouvu na nemovitou věc a posudek o ceně obvyklé podle zákona o oceňování majetku,
c) u výstavby nebo modernizace smlouvu o zajištění realizace investičního záměru se zhotovitelem a
d) v případě žádosti o dotaci doklad o pověření výkonem služby obecného hospodářského zájmu poskytování bydlení v sociálním bytě, který obsahuje náležitosti podle rozhodnutí Evropské komise upravujícího státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu4) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího podporu malého rozsahu udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu3), a
e) potvrzení a čestná prohlášení podle § 3 odst. 3.
(2) Smlouva o poskytnutí podpory obsahuje vždy též podmínky, za kterých se podpora poskytuje, a podmínky, které je třeba následně dodržovat. Smlouva o poskytnutí úvěru musí obsahovat ujednání o čerpání, splácení a zajištění úvěru a sankční ujednání.
§ 16
Výše dotace, výše úvěru a úrokové sazby
(1) Dotace může být poskytnuta až do výše celkových způsobilých nákladů investičního záměru, nejvýše však do částky určené jako součin celkového počtu m2 podlahové plochy sociálních bytů a
a) průměrných nákladů na výstavbu na 1 m2 užitkové plochy bytu v bytových domech zveřejněných Českým statistickým úřadem za poslední zveřejněný rok předcházející roku podání žádosti v případě jejich koupě nebo novostavby,
b) průměrných nákladů na výstavbu na 1 m2 užitkové plochy bytu v nástavbách, vestavbách a přístavbách k bytovým domům zveřejněných Českým statistickým úřadem za poslední zveřejněný rok předcházející roku podání žádosti v případě jejich výstavby podle § 2 písm. l) bodu 2, 3 nebo 4, nebo
c) poloviny průměrných nákladů na výstavbu na 1 m2 užitkové plochy bytu v bytových domech zveřejněných Českým statistickým úřadem za poslední zveřejněný rok předcházející roku podání žádosti v případě modernizace.
(2) Úvěr může být poskytnut až do výše celkových způsobilých nákladů investičního záměru.
(3) Úroková sazba se stanovuje ve výši základní sazby Evropské unie pro Českou republiku platné ke dni uzavření smlouvy snížené o 0,5 procentního bodu, nejméně však ve výši 1 % ročně. Úroková sazba je fixní po celou dobu splácení úvěru. Úročení vyčerpané části úvěru začíná dnem zahájení čerpání úvěru.
§ 17
Podmínky čerpání a použití podpory a splácení úvěru
(1) Zahájit čerpání podpory je třeba do 1 roku ode dne nabytí účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory.
(2) Podporu lze použít pouze na způsobilé náklady a čerpat pouze na základě předložených dokladů, a to jednorázově nebo postupně podle postupu uvedeného ve smlouvě o poskytnutí podpory.
(3) Ode dne nabytí účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory a po celou dobu výstavby sociálního, smíšeného nebo dostupného domu nebo sociálního nebo dostupného bytu
a) musí být rozestavěná stavba pojištěna s podmínkou výplaty pojistného plnění ve prospěch Fondu,
b) nesmí být pozemek nebo rozestavěná stavba převedena na třetí osobu a
c) na rozestavěné stavbě nesmí váznout zástavní právo ve prospěch třetí osoby, s výjimkou zástavního práva ve prospěch Fondu nebo státu.
(4) Dobu splácení úvěru je možné stanovit nejvýše na 30 let.
(5) Úvěr se splácí pravidelnými měsíčními splátkami zahrnujícími splátku jistiny a úroku.
§ 18
Podmínky realizace a vyhodnocení investičního záměru
(1) Pořízení musí být dokončeno a sociální nebo dostupný byt nebo sociální, smíšený nebo dostupný dům musí být způsobilý k užívání ve lhůtě stanovené ve smlouvě o poskytnutí podpory. Výstavba musí být dokončena a sociální nebo dostupný byt nebo sociální, smíšený nebo dostupný dům vzniklý výstavbou musí být způsobilý k užívání nejpozději do 5 let a v případě modernizace do 3 let ode dne nabytí účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory.
(2) Žadatel doloží Fondu ukončení realizace investičního záměru předávacím protokolem prokazujícím předání díla bez vad bránících užívání díla. V případě koupě doloží žadatel ukončení realizace investičního záměru výpisem z katastru nemovitostí, který dokládá jeho vlastnické právo k nemovité věci.
(3) Žadatel doručí Fondu ve lhůtě stanovené ve smlouvě o poskytnutí podpory závěrečné vyhodnocení investičního záměru, které obsahuje zejména přehled o čerpání peněžních prostředků na investiční záměr.
Podmínky pro uzavírání nájemních smluv k sociálním a dostupným bytům a pravidla pro jejich nájem
§ 19
(1) Žadatel pronajme sociální nebo dostupný byt nejpozději do 12 měsíců od ukončení realizace investičního záměru.
(2) Nájemní smlouvu k sociálnímu bytu lze uzavřít pouze s fyzickou osobou ze způsobilé domácnosti, která se v případě, že tak obec stanoví, zaváže k přijímání sociální práce v obcí určeném rozsahu. Sociální pracovník ověří, zda se jedná o způsobilou domácnost.
(3) Nájemní smlouvu k sociálnímu bytu lze uzavřít nejvýše na 2 roky. Opětovně lze nájemní smlouvu uzavřít až po posouzení, zda si nájemce nemůže zajistit vyhovující bydlení na trhu.
(4) Po skončení nájmu sociálního bytu je třeba uzavřít bezodkladně nájemní smlouvu s další fyzickou osobou ze způsobilé domácnosti.
(5) Pokud žadatel nemá zájemce o nájem sociálního bytu ze způsobilé domácnosti, může uzavřít nájemní smlouvu k sociálnímu bytu i s jinou fyzickou osobou, nejdéle však na 1 rok. Za podmínek podle věty první může žadatel nájemní smlouvu s jinou fyzickou osobou opakovaně uzavřít nebo prodloužit, nejvýše však dvakrát po sobě. Doba trvání nájemní smlouvy podle vět první a druhé se nezapočítává do doby výkonu služby obecného hospodářského zájmu podle § 7 odst. 2 písm. a).
(6) Při uzavření nájemní smlouvy bude zohledněna přiměřená podlahová plocha sociálního bytu ve vztahu k počtu členů způsobilé domácnosti podle tabulky 1 uvedené v příloze k tomuto nařízení nejméně v kategorii minimálního standardu a nejvýše v kategorii standardu, je-li to v možnostech obce.
§ 20
(1) V nájemní smlouvě k sociálnímu bytu
a) nelze ujednat peněžitou jistotu podle § 2254 odst. 1 občanského zákoníku,
b) je pronajímatel povinen vyhradit si souhlas s přijetím nového člena do nájemcovy domácnosti podle § 2272 odst. 2 občanského zákoníku,
c) je nutné ujednat nájemné, jehož výše nesmí překročit mezní hodnotu nájemného stanovenou podle odstavce 3, a
d) pronajímatel a nájemce výslovně vyloučí zvyšování nájemného podle § 2249 odst. 1 občanského zákoníku.
(2) V případě nájmu sociálního bytu pronajímatel neudělí souhlas s podnájmem podle § 2275 odst. 1 občanského zákoníku a neudělí souhlas s přechodem nájmu na třetí osobu podle § 2279 odst. 1 věty druhé občanského zákoníku, zemře-li nájemce.
(3) Počáteční mezní hodnota nájemného činí 61,10 Kč za m2 podlahové plochy sociálního bytu. Výše mezní hodnoty nájemného bude zvýšena o procentuální nárůst spotřebitelských cen za domácnosti celkem, pokud dojde k nárůstu měsíčního úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem, zjištěného z údajů Českého statistického úřadu za období od posledního stanovení mezní hodnoty o více než 5 %.
(4) V nájemní smlouvě k dostupnému bytu pořízenému s podporou podle tohoto nařízení se nájemné sjedná ve výši srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě.
§ 21
Informační povinnost Fondu
Fond uveřejní na svých internetových stránkách
a) výzvu pro podávání žádostí,
b) postup pro posouzení způsobilé domácnosti,
c) způsob výpočtu vyrovnávací platby jako kompenzace za závazek služby obecného hospodářského zájmu,
d) mezní hodnotu nájemného podle § 20 odst. 3,
e) dotazník pro posouzení situace společně hospodařící domácnosti v oblasti bydlení,
f) hrubou průměrnou měsíční mzdu podle § 2 písm. d) a
g) výši základní sazby Evropské unie pro Českou republiku podle § 16 odst. 3.
§ 22
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 30. dubna 2019.
Přechodné ustanovení zavedeno nařízením vlády č. 55/2020 Sb. Čl. II
Byla-li uzavřena smlouva o poskytnutí podpory přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, řídí se podmínky pro čerpání a použití podpory a podmínky pro uzavírání nájemních smluv v sociálních a dostupných bytech nařízením vlády č. 112/2019 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, nestanoví-li smlouva o poskytnutí podpory jinak.
Předseda vlády:
Ing. Babiš v. r.
Ministryně pro místní rozvoj:
Ing. Dostálová v. r.
Příloha k nařízení vlády č. 112/2019 Sb.
Nevyhovující bydlení
ČÁST 1
Byt neodpovídající specifickým požadavkům člena společně hospodařící domácnosti vyplývajícím z jeho zdravotního omezení
Bytem neodpovídajícím specifickým požadavkům člena společně hospodařící domácnosti vyplývajícím z jeho zdravotního omezení je byt, který neodpovídá zdravotnímu omezení člena společně hospodařící domácnosti a který nelze běžnými náklady upravit k užívání osobou se zdravotním omezením.
ČÁST 2
Prostory, které nejsou určeny k trvalému bydlení
Prostorem, který není určen k trvalému bydlení, je
a) veřejně přístupný prostor, zejména ulice, park, most, nádraží nebo veřejný dopravní prostředek,
b) pobytové zařízení, zejména noclehárna, ubytovna nebo azylový dům, nebo
c) další prostor, který není určen k trvalému bydlení, zejména zahradní chatka nebo garáž.
ČÁST 3
Nekvalitní byt
Nekvalitním bytem je byt, který vykazuje
a) zásadní vadu u alespoň 1 hlavního kritéria,
b) zásadní vadu u alespoň 1 vedlejšího kritéria a zároveň alespoň 3 další zjevné vady u hlavních a vedlejších kritérií, nebo
c) zjevné vady u více než poloviny kritérií.
Jako hlavním kritérium se posuzuje záchod, koupelna, prostor pro vaření, voda, vytápění a elektroinstalace.
Jako vedlejší kritérium se posuzují okna, stavební konstrukce a stavební povrchy v bytě, vstupní dveře, vlhkost a plísně, větrání, nebezpečí úrazu nebo infekce a celkový stav domu.
Byt má zásadní vadu, jestliže
a) vybavení bytu posuzované u hlavních kritérií zcela chybí nebo je nefunkční a náprava stavu vyžaduje delší čas nebo rozsáhlé stavební práce, zejména rekonstrukci domu nebo jeho části, nebo
b) vybavení bytu nebo stav bytu posuzovaný u vedlejších kritérií zcela chybí nebo neumožňuje bezpečné užívání bytu a náprava by vyžadovala delší čas nebo rozsáhlé stavební práce.
Byt má zjevnou vadu, jestliže tato vada způsobuje omezenou funkčnost a způsobilost bytu k užívání, kterou lze odstranit běžnými, nikoli drobnými opravami.
ČÁST 4
Přelidněný byt
Přelidněným bytem je byt, jehož
a) velikost podlahové plochy neodpovídá počtu členů společně hospodařící domácnosti podle tabulky 1, nebo
b) podlahová plocha odpovídá minimálnímu standardu pro daný počet osob podle tabulky 1 a současně počet jeho obytných místností odpovídá stupni přelidněný podle tabulky 2.
Tabulka 1: Přiměřenost bytu s ohledem na velikost společně hospodařící domácnosti podle podlahové plochy bytu
Podlahová plocha bytu počet osob v bytě:
1 počet osob v bytě:
2 počet osob v bytě:
3 počet osob v bytě:
4 počet osob v bytě:
5 až 6 počet osob v bytě:
7 až 8 počet osob v bytě:
9 až 12 počet osob v bytě:
13 a více
< 37,9 m2 standard minimální standard minimální standard přelidněný přelidněný přelidněný přelidněný přelidněný
38 - 51,9 m2 standard standard minimální standard minimální standard přelidněný přelidněný přelidněný přelidněný
52 - 67,9 m2 nadstandard standard standard minimální standard minimální standard přelidněný přelidněný přelidněný
68 - 81,9 m2 nadstandard nadstandard standard standard minimální standard minimální standard přelidněný přelidněný
82 - 95,9 m2 nadstandard nadstandard nadstandard standard standard minimální standard minimální standard přelidněný
Tabulka 2: Přiměřenost bytu s ohledem na velikost společně hospodařící domácnosti podle počtu obytných místností v bytě v případě minimálního standardu podle podlahové plochy bytu
Počet obytných místností počet osob v bytě:
1 počet osob v bytě:
2 počet osob v bytě:
3 počet osob v bytě:
4 počet osob v bytě:
5 až 6 počet osob v bytě:
7 až 8 počet osob v bytě:
9 až 12 počet osob v bytě:
13 a více
1 standard standard minimální standard přelidněný přelidněný přelidněný přelidněný přelidněný
2 standard standard standard minimální standard přelidněný přelidněný přelidněný přelidněný
3 nadstandard standard standard standard minimální standard přelidněný přelidněný přelidněný
4 nadstandard nadstandard nadstandard standard standard minimální standard přelidněný přelidněný
5 nadstandard nadstandard nadstandard nadstandard standard standard minimální standard přelidněný
Je-li předmětem posuzování byt
a) o podlahové ploše větší než 95,9 m2, je přiměřenost bytu s ohledem na velikost společně hospodařící domácnosti podle podlahové plochy bytu posuzována obdobně jako v tabulce 1 s ohledem na konkrétní situaci a počet členů společně hospodařící domácnosti, nebo
b) o větším počtu obytných místností než 5, je přiměřenost bytu podle počtu obytných místností posuzována obdobně jako v tabulce 2 s ohledem na konkrétní situaci a počet členů společně hospodařící domácnosti.
Poznámky pod čarou
1) Čl. 2 odst. 18 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, v platném znění.
2) Čl. 1 odst. 4 nařízení Komise (EU) č. 651/2014, v platném znění.
3) Nařízení Komise (EU) č. 360/2012 ze dne 25. dubna 2012 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu.
4) Rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (2012/21/EU).
5) Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis nebo článek 56 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem.
6) Například čl. 6 odst. 1 nařízení Komise (EU) č. 1407/2013.
-------------------------
|
